Li Ťing-čchüan

Li Ťing-čchüan

Narození	19. září 1908 Linchuan District
Úmrtí	24. dubna 1989 (ve věku 80 let)
Povolání	politik
Politická strana	Komunistická strana Číny
Funkce	poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Li Ťing-čchüan je čínské jméno, v němž Li je příjmení.

Li Ťing-čchüan (čínsky pchin-jinem Lǐ Jǐngquán, znaky 李井泉; 1. listopadu 1909 – 24. dubna 1989) byl čínský komunistický politik. Roku 1930 vstoupil do Komunistické strany Číny, o rok později do čínské Rudé armády. V Rudé armádě sloužil jako politický komisař, účastnil se bojů v Ťiang-si v první polovině 30. let, Dlouhého pochodu, bojů s Japonci v provinciích Šen-si a Suej-jüan koncem 30. let a v první polovině 40. let. Závěrečných bojů občanské války se účastnil v řadách 2. polní armády při dobývání jihozápadní Číny. Poté zůstal na jihozápadě, vedl administrativu západního S’-čchuanu (1950–1952), stranickou organizaci v provincii S’-čchuan (1952–1965) a vládu S’-čchuanu (1952–1955), byl členem politbyra ústředního výboru KS Číny (1958–1967), prvním tajemníkem jihozápadního byra ÚV KS Číny (1960–1966) a místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1965–1983). Od druhé poloviny 50. let do kulturní revoluce byl nejvlivnějším politikem jihozápadní Číny, patřil k levým radikálům podporujícím Mao Ce-tunga proti umírněnějším politikům v centru a regionech země. Za kulturní revoluce byl odstraněn z funkcí a perzekvován, do politiky se vrátil po roce 1973, nicméně dřívějšího významu a vlivu již nedosáhl.

Život

Li Ťing-čchüan se narodil roku 1909 v okrese Chuej-čchang na jihu provincie Ťiang-si v rodině statkáře.^[1] Roku 1927 vstoupil do Komunistického svazu mládeže Číny, účastnil se nančchangského povstání, poté působil jako komunistický aktivista v Kuang-tungu. Roku 1930 vstoupil do Komunistické strany Číny, o rok později do čínské Rudé armády, kde se věnoval politické práci.^[1] Sloužil jako pracovník politického oddělení a komisař ve 3. sboru 1. frontu, účastnil se Dlouhého pochodu,^[1] během něhož byl roku 1935 přeložen k 9. sboru 4. frontu a roku 1936 ke 4. divizi 2. frontu. Byl jedním z mála důstojníků, kteří sloužili ve všech třech hlavních frontech čínské Rudé armády.

V roce 1937, kdy byla Rudá armáda reorganizována na Osmou pochodovou armádu, Li sloužil jako zástupce velitele brigády a politický komisař 359. brigády 120. divize. Od roku 1942 působil jako politický komisař na Protijaponské vojenské a politické akademii.^[1] Během nového kola občanské války v letech 1945–1949 působil jako komisař vojenského regionu Ťin-suej, komisař Ťin-suejské polní armády. Závěrečných bojů občanské války se účastnil v řadách 2. polní armády při dobývání jihozápadní Číny.^[1] Poté zůstal na jihozápadě, stal se předsedou administrativního výboru západního S’-čchuanu (1950–1952), prvním tajemníkem s’čchuanského provinčního výboru KS Číny (1952–1965) a předsedou vlády S’-čchuanu (1952–1955). Během kolektivizace zemědělství a budování průmyslu v první polovině 50. let se projevil jako schopný a umírněný manažer.^[1] Koncem 50. let, během Velkého skoku a kritiky Pcheng Te-chuaje na Lušanské konferenci patřil k levým radikálům podporujícím Mao Ce-tunga proti umírněnějším členům vedení strany.^[1] Jeho radikalismus při zavádění Velkého skoku měl katastrofické následky v podobě hladomoru s miliony obětí. Nicméně vedení strany (Mao, Čou En-laj, Teng Siao-pching) ocenili jeho pomoc se zásobováním Šanghaje a Pekingu (na úkor jeho vlastního S’-čchuanu), takže jeho politické postavení zůstalo pevné. Roku 1956 byl na VIII. sjezdu KS Číny zvolen členem ústředního výboru, roku 1958 byl přijat mezi členy politbyra ÚV KS Číny a roku 1960 byl jmenován prvním tajemníkem jihozápadního byra ÚV KS Číny (byro řídilo stranické organizace jihozápadních provincií), stal se tak zdaleka nejvlivnějším politikem na jihozápadě Číny. Současně od roku 1965 zastával úřad místopředsedy stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu).

Během kulturní revoluce byl terčem ostré kritiky jako „král jihozápadu“ a sesazen ze všech funkcí.^[2] Do politiky se vrátil v pozdějších fázích kulturní revoluce, když byl na X. sjezdu KS Číny roku 1973 opět zvolen do ústředního výboru a začátkem roku 1975 se vrátil na místo místopředsedy stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců. Roku 1977 byl znovuzvolen do ÚV a roku 1978 potvrdil své postavení místopředsedy parlamentu. Na dalším, XII. sjezdu KS Číny, roku 1982 odešel z ústředního výboru, náhradou byl zvolen členem stálého výboru ústřední poradní komise KS Číny. Následující rok opustil místopředsednictví parlamentu. V září 1985 rezignoval i na členství v ústřední poradní komisi.

Zemřel v Pekingu 24. dubna 1989.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 李井泉 na čínské Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Biographical Dictionary of the People's Republic of China.. Příprava vydání Song, Yuwu. Jefferson, North Carolina: McFarland, 2013. ISBN 978-0-7864-3582-1. S. 172–173. (anglicky)
↑ GOODMAN, David S. G. Li Jingquan and the South-West Region, 1958-66: The Life and "Crimes" of a "Local Emperor". The China Quarterly. Mar. 1980, čís. 81, s. 66–96. Dostupné online. ISSN 03057410. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Li Ťing-čchüan na Wikimedia Commons

8. politbyro ÚV KS Číny (září 1956 – duben 1969)

členové politbyra

stálý výbor od září 1956


Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Liou Šao-čchi (místopředseda ÚV) • Čou En-laj (místopředseda ÚV) • Ču Te (místopředseda ÚV) • Čchen Jün (místopředseda ÚV) • Teng Siao-pching

od května 1958 i	Lin Piao (místopředseda ÚV)

stálý výbor od srpna 1966

Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Lin Piao (místopředseda ÚV) • Čou En-laj • Tchao Ču (do ledna 1967) • Čchen Po-ta • Teng Siao-pching (do ledna 1967) • Kchang Šeng • Liou Šao-čchi (do ledna 1967) • Ču Te • Li Fu-čchun • Čchen Jün

Lin Piao (od května 1958 místopředseda ÚV a člen stálého výboru) • Lin Po-čchü (zemřel v květnu 1960) • Tung Pi-wu • Pcheng Čen (do května 1966) • Luo Žung-chuan (zemřel v prosinci 1963) • Čchen I • Li Fu-čchun (od srpna 1966 člen stálého výboru) • Pcheng Te-chuaj (do srpna 1959) • Liou Po-čcheng • Che Lung (do ledna 1967) • Li Sien-nien

od května 1958 i

Kche Čching-š’ (zemřel v dubnu 1965) • Li Ťing-čchüan (do ledna 1967) • Tchan Čen-lin (do srpna 1967)

od srpna 1966 i

Sü Siang-čchien • Nie Žung-čen • Jie Ťien-jing

kandidáti politbyra


Ulanfu (do 1966) • Čang Wen-tchien (do srpna 1959) • Lu Ting-i (do května 1966) • Čchen Po-ta (od srpna 1966 člen politbyra a stálého výboru) • Kchang Šeng (od srpna 1966 člen politbyra a stálého výboru) • Po I-po (do ledna 1967)

od srpna 1966 i	Li Süe-feng • Sie Fu-č’ • Sung Žen-čchiung (do ledna 1967)

7. politbyro ← • → 9. politbyro

Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců

1. volební období (1954–1959)


Sung Čching-ling, Lin Po-čchü, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Luo Žung-chuan, Šen Ťün-žu, Kuo Mo-žo, Chuang Jen-pchej, Pcheng Čen, Li Wej-chan, Čchen Šu-tchung, Tändzin Gjamccho, Saifuddin Azizi

od 1958 i	Čcheng Čchien

2. volební období (1959–1964)

Lin Po-čchü (zemřel 1960), Li Ťi-šen (zemřel 1959), Luo Žung-chuan (zemřel 1963), Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Kuo Mo-žo, Chuang Jen-pchej, Pcheng Čen, Li Wej-chan, Čchen Šu-tchung, Tändzin Gjamccho (do 1959), Saifuddin Azizi, Čcheng Čchien, Čhökji Gjalcchän (do 1964), Che Siang-ning, Liou Po-čcheng, Lin Feng

3. volební období (1965–1975)

Pcheng Čen (do 1966), Liou Po-čcheng, Li Ťing-čchüan (do 1966), Kchang Šeng, Kuo Mo-žo, Che Siang-ning (zemřela 1972), Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Li Süe-feng, Sü Siang-čchien, Jang Ming-süan (zemřel 1967), Čcheng Čchien (zemřel 1968), Saifuddin Azizi, Lin Feng (do 1966), Liou Ning-i, Čang Č’-čung (zemřel 1969), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen

4. volební období (1975–1978)


Tung Pi-wu (zemřel 1975), Sung Čching-ling, Kchang Šeng (zemřel 1975), Liou Po-čcheng, Wu Te, Wej Kuo-čching, Saifuddin Azizi, Kuo Mo-žo, Sü Siang-čchien, Nie Žung-čen, Čchen Jün, Tchan Čen-lin, Li Ťing-čchüan, Čang Ting-čcheng, Cchaj Čchang, Ulanfu, Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen, Sü Te-cheng, Chu Ťüe-wen, Li Su-wen, Jao Lien-wej

od 1976 i	Teng Jing-čchao

5. volební období (1978–1983)


Sung Čching-ling (zemřela 1981), Nie Žung-čen (do 1980), Liou Po-čcheng (do 1980), Ulanfu, Wu Te (do 1980), Wej Kuo-čching, Čchen Jün, Kuo Mo-žo (zemřel 1978), Tchan Čen-lin, Li Ťing-čchüan, Čang Ting-čcheng (do 1980), Cchaj Čchang (do 1980), Teng Jing-čchao, Saifuddin Azizi, Liao Čcheng-č’, Ťi Pcheng-fej (do 1979), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen (do 1980), Sü Te-cheng, Chu Ťüe-wen

od 1979 i	Pcheng Čen, Siao Ťin-kuang, Ču Jün-šan (zemřel 1981), Š’ Liang

od 1980 i	Pcheng Čchung, Si Čung-sün, Su Jü, Jang Šang-kchun, Čhökji Gjalcchän

od 1981 i	Ču Süe-fan

6. volební období (1983–1988)


Čchen Pchi-sien, Wej Kuo-čching, Keng Piao, Chu Ťüe-wen, Sü Te-cheng, Pcheng Čchung, Wang Žen-čung, Š’ Liang (zemřela 1985), Ču Süe-fan, Ngaphö Ngawangdžigme, Čhökji Gjalcchän, Saifuddin Azizi, Čou Ku-čcheng, Jen Ťi-cch’, Chu Jü-č’ (zemřel 1986), Žung I-žen, Jie Fej, Liao Chan-šeng, Chan Sien-čchu, Chuang Chua

od 1986 i	Čchu Tchu-nan

7. volební období (1988–1993)

Si Čung-sün, Ulanfu (zemřel 1988), Pcheng Čchung, Wej Kuo-čching (zemřel 1989), Ču Süe-fan, Ngaphö Ngawangdžigme, Čhökji Gjalcchän (zemřel 1989), Saifuddin Azizi, Čou Ku-čcheng, Jen Ťi-cch’, Žung I-žen, Jie Fej, Liao Chan-šeng, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Wang Chan-pin

8. volební období (1993–1998)

Tchien Ťi-jün, Wang Chan-pin, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Čchin Ťi-wej (zemřel 1997), Li Si-ming, Wang Ping-čchien, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Bög, Tömür Dawamät, Kan Kchu (zemřel 1993), Li Pchej-jao (zemřel 1996), Wu Ťie-pching

9. volební období (1998–2003)

Tchien Ťi-jün, Sie Fej (zemřel 1999), Ťiang Čchun-jün, Cou Ťia-chua, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Bög, Tömür Dawamät, Wu Ťie-pching, Pcheng Pchej-jün, Che Lu-li, Čou Kuang-čao, Čcheng Kche-ťie (do 2000), Cchao Č’, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua

10. volební období (2003–2008)

Wang Čao-kuo, Li Tchie-jing, Ismail Ähmäd, Che Lu-li, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua, Ku Siou-lien, Ragdi, Šeng Chua-žen, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Fu Tchie-šan (zemřel 2007)

11. volební období (2008–2013)

Wang Čao-kuo, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Chua Ťien-min, Čchen Č’-li, Čou Tchie-nung, Li Ťien-kuo, Ismail Tiliwaldi, Ťiang Šu-šeng, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Sang Kuo-wej

12. volební období (2013–2018)

Li Ťien-kuo, Wang Šeng-ťün, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Wang Čchen, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Čang Pching, Čhampa Phüncchog, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čang Pao-wen, Čchen Ču

13. volební období (2018–2023)

Wang Čchen, Cchao Ťien-ming, Čang Čchun-sien, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čchen Ču, Wang Tung-ming, Padma Čhöling, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Wu Wej-chua

14. volební období (2023–2028)

Li Chung-čung, Wang Tung-ming, Siao Ťie, Čeng Ťien-pang, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Che Wej, Wu Wej-chua, Tchie Ning, Pcheng Čching-chua, Čang Čching-wej, Losang Gjalcen, Šöhrät Zakir

Představitelé S’-čchuanu po roce 1952

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Li Ťing-čchüan (1952–1965) • Liao Č’-kao (1965–1967) • Čang Kuo-chua (1971–1972) • Liou Sing-jüan (1972–1975) • Čao C’-jang (1975–1980) • Tchan Čchi-lung (1980–1983) • Jang Žu-taj (1983–1993) • Sie Š’-ťie (1993–2000) • Čou Jung-kchang (2000–2002) • Čang Süe-čung (2002–2006) • Tu Čching-lin (2006–2007) • Liou Čchi-pao (2007–2012) • Wang Tung-ming (2012–2018) • Pcheng Čching-chua (2018–2022) • Wang Siao-chuej (2022– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Tu Sin-jüan (1979–1985) • Che Chao-ťü (1985–1993) • Jang Si-cung (1993–1998) • Sie Š’-ťie (1998–2003) • Čang Süe-čung (2003–2007) • Tu Čching-lin (2007–2008) • Liou Čchi-pao (2008–2013) • Wang Tung-ming (2013–2019) • Pcheng Čching-chua (2019–2023) • Wang Siao-chuej (2023– )

guvernéři	Li Ťing-čchüan (1952–1955) • Li Ta-čang (1955–1966) • Čang Kuo-chua (1968–1972) • Liou Sing-jüan (1972–1975) • Čao C’-jang (1975–1979) • Lu Ta-tung (1979–1982) • Jang Si-cung (1982–1985) • Ťiang Min-kchuan (1985–1988) • Čang Chao-žuo (1988–1993) • Siao Jang (1993–1996) • Sung Pao-žuej (1996–1999) • Čang Čung-wej (1999–2007) • Ťiang Ťü-feng (2007–2013) • Wej Chung (2013–2016) • Jin Li (2016–2020) • Chuang Čchiang (2020– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Li Ťing-čchüan (1955–1965) • Liao Č’-kao (1965–1967) • Tu Sin-jüan (1977–1979) • Žen Paj-ke (1989–1983) • Jang Čchao (1983–1985) • Feng Jüan-wej (1985–1988) • Liao Po-kchang (1988–1993) • Nie Žung-kuej (1993–2002) • Čchin Jü-čchin (2002–2008) • Tchao Wu-sien (2008–2013) • Li Čchung-si (2013–2014) • Kche Cun-pching (2014–2022) • Tchien Siang-li (2022– )