Čchin Ťi-wej
Čchin Ťi-wej | |
---|---|
Narození | 16. listopadu 1914 Chung-an |
Úmrtí | 2. února 1997 (ve věku 82 let) Peking |
Místo pohřbení | Papaošanský revoluční hřbitov |
Povolání | politik a důstojník |
Politická strana | Komunistická strana Číny (od 1930) |
Funkce | ministr národní obrany Čínské lidové republiky (1988–1993) poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čchin Ťi-wej (čínsky pchin-jinem Qín Jīwěi, znaky tradiční 秦基偉; 16. listopadu 1914 – 2. února 1997) byl čínský komunistický voják a politik, účastník čínské občanské války, čínsko-japonské války a korejské války, v nichž dosáhl až na velení armádnímu sboru. Po návratu z Koreje byl zástupcem velitele a pak velitelem (1957–1967) Kchunmingského vojenského okruhu. Během kulturní revoluce byl pronásledován a nucen odejít z funkcí. Roku 1973 byl rehabilitován a jmenován velitelem Čchengtuského vojenského okruhu, od roku 1975 působil jako komisař v Pekingském vojenském okruhu, kterému v letech 1980–1987 velel. V letech 1988–1993 byl státním poradcem a ministrem národní obrany. V 80. letech působil i ve vedení strany jako kandidát (1982–1987) a člen (1987–1992) politbyra. Politickou kariéru završil místem místopředsedy stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1993–1997).
Život
Čchin Ťi-wej se narodil 16. listopadu 1914 v okresu Chung-an na severovýchodě provincie Chu-pej.[1] V dětství přišel o otce, od mládí těžce pracoval. Od roku 1927 bojoval v řadách povstalců a partyzánů, roku 1929 byl jeho oddíl začleněn do čínské Rudé armády a následujícího roku do Komunistické strany Číny. V řadách Rudé armády bojoval v sovětské oblasti E-Jü-Wan na pomezí provincií An-chuej, Che-nan a Chu-pej,[1] vypracoval se na velitele pluku (1932) a zástupce velitele divize (1935). V řadách 4. frontu čínské Rudé armády se účastnil Dlouhého pochodu, přežil porážku sil 4. frontu v neúspěšném západním pochodu kansuským koridorem.[2]
Od roku 1937 sloužil ve 129. divizi 8. pochodové armády, od roku 1939 jako zástupce velitele brigády, působil v horách Tchaj-šan. Během občanské války roku 1947 velel 9. koloně[3] Ťin-Ťi-Luské polní armády (velitel Liou Po-čcheng, komisař Teng Siao-pching, později přejmenovaná na 2. polní armádu) bojující v Che-nanu. V únoru 1949 se Čchin Ťi-wej stal velitelem 15. sboru (bývalá 9. kolona) v 2. polní armádě,[1] poté se zúčastnil bitvy o přechod přes řeku Jang-c’-ťiang a útočil dále na jih. Roku 1950 se podílel na dobytí Jün-nanu. V letech 1951–1953 bojoval v čele 15. sboru v Korejské válce.
Roku 1953 byl jmenován zástupcem velitele jünnanského vojenského obvodu a v březnu 1955 zástupcem velitele Kchunmingského vojenského okruhu. Téhož roku mu byla při zavedení vojenských hodností udělena hodnost generálporučíka. V roce 1957 absolvoval vojenskou akademii v Nan-ťingu a v září 1957 převzal velení nad Kchunmingským vojenským okruhem. Roku 1958 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců (znovuzvolen 1964).[1] Během kulturní revoluce byl kritizován, označen za „kapitalistu“ a musel odejít z velení. Následně byl poslán na farmu v provincii Chu-nan, aby se polepšil prací.
Roku 1973 byl rehabilitován a jmenován velitelem Čchengtuského vojenského okruhu.[1] Na X. sjezdu KS Číny v srpnu 1973 byl zvolen členem ústředního výboru (znovuzvolen na následujících sjezdech roku 1977, 1982 a 1987, do 1992). V říjnu 1975 byl přeložen do Pekingu do funkce druhého komisaře Pekingského vojenského okruhu, v září 1977 se stal prvním komisařem okruhu. V lednu 1980 převzal funkci velitele Pekingského vojenského okruhu[1] (do 1987). Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 byl zvolen kandidátem politbyra, na XIII. sjezdu KS Číny v listopadu 1987 členem politbyra a ústřední vojenské komise KS Číny, přičemž ve vedení Pekingského vojenského okruhu ho nahradil Čou I-ping. V dubnu 1988 byl jmenován V témže roce mu byla udělena hodnost generálplukovníka. Na XIV. sjezdu KS Číny v říjnu 1992 odešel ze stranických funkcí (politbyra, vojenské komise i ústředního výboru). V březnu 1993 odešel z vlády, náhradou byl zvolen místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců.
Dne 2. února 1997 zemřel v Pekingu.
Reference
- ↑ a b c d e f BARTKE, Wolfgang. Who's who in the People's Republic of China. 2. vyd. München: K. G. Saur, 1987. Dostupné online. S. 380–381. (anglicky)
- ↑ WHITSON, William W.; HUANG, Chen-Hsia. The Chinese High Command. A History of Communist Military Politics, 1927–71. Santa Barbara, California: Praeger, 1973. ISBN 978-1-349-01982-3. S. 153. (anglicky) [Dále jen Whitson].
- ↑ Whitson, s. 169.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čchin Ťi-wej na Wikimedia Commons
Člen vedení Komunistické strany Číny | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Člen vedení ozbrojených sil Čínské lidové republiky | |||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Státní poradci státní rady Čínské lidové republiky | |
---|---|
vláda: Chua a Čao (1978–1983) | od 1982: Jü Čchiou-li • Keng Piao • Fang I • Ku Mu • Kchang Š’-en • Čchen Mu-chua • Po I-po • Ťi Pcheng-fej • Chuang Chua • Čang Ťing-fu • Čang Aj-pching |
Čao C’-jang II (1983–1988) | Fang I • Ku Mu • Kchang Š’-en • Čchen Mu-chua • Ťi Pcheng-fej • Čang Ťing-fu • Čang Aj-pching • Wu Süe-čchien • Wang Ping-čchien • Sung Pching • Sung Ťien (od 1986) |
Li Pcheng I (1988–1993) | Li Tchie-jing • Čchin Ťi-wej • Wang Ping-čchien • Sung Ťien • Wang Fang • Cou Ťia-chua (od 1991 místopředseda Státní rady) • Li Kuej-sien • Čchen Si-tchung • Čchen Ťün-šeng • Čchien Čchi-čchen (od 1991) |
Li Pcheng II (1993–1998) | |
Ču Žung-ťi (1998–2003) | |
Wen Ťia-pao I (2003–2008) | |
Wen Ťia-pao II (2008–2013) | |
Li Kche-čchiang I (2013–2018) | |
Li Kche-čchiang II (2018–2023) | |
Li Čchiang (2023–2028) |
Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. volební období (1954–1959) |
| ||||||||||||
2. volební období (1959–1964) | Lin Po-čchü (zemřel 1960), Li Ťi-šen (zemřel 1959), Luo Žung-chuan (zemřel 1963), Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Kuo Mo-žo, Chuang Jen-pchej, Pcheng Čen, Li Wej-chan, Čchen Šu-tchung, Tändzin Gjamccho (do 1959), Saifuddin Azizi, Čcheng Čchien, Čhökji Gjalcchän (do 1964), Che Siang-ning, Liou Po-čcheng, Lin Feng | ||||||||||||
3. volební období (1965–1975) | Pcheng Čen (do 1966), Liou Po-čcheng, Li Ťing-čchüan (do 1966), Kchang Šeng, Kuo Mo-žo, Che Siang-ning (zemřela 1972), Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Li Süe-feng, Sü Siang-čchien, Jang Ming-süan (zemřel 1967), Čcheng Čchien (zemřel 1968), Saifuddin Azizi, Lin Feng (do 1966), Liou Ning-i, Čang Č’-čung (zemřel 1969), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen | ||||||||||||
4. volební období (1975–1978) |
| ||||||||||||
5. volební období (1978–1983) |
| ||||||||||||
6. volební období (1983–1988) |
| ||||||||||||
7. volební období (1988–1993) | Si Čung-sün, Ulanfu (zemřel 1988), Pcheng Čchung, Wej Kuo-čching (zemřel 1989), Ču Süe-fan, Ngaphö Ngawangdžigme, Čhökji Gjalcchän (zemřel 1989), Saifuddin Azizi, Čou Ku-čcheng, Jen Ťi-cch’, Žung I-žen, Jie Fej, Liao Chan-šeng, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Wang Chan-pin | ||||||||||||
8. volební období (1993–1998) | Tchien Ťi-jün, Wang Chan-pin, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Čchin Ťi-wej (zemřel 1997), Li Si-ming, Wang Ping-čchien, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Bög, Tömür Dawamät, Kan Kchu (zemřel 1993), Li Pchej-jao (zemřel 1996), Wu Ťie-pching | ||||||||||||
9. volební období (1998–2003) | Tchien Ťi-jün, Sie Fej (zemřel 1999), Ťiang Čchun-jün, Cou Ťia-chua, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Bög, Tömür Dawamät, Wu Ťie-pching, Pcheng Pchej-jün, Che Lu-li, Čou Kuang-čao, Čcheng Kche-ťie (do 2000), Cchao Č’, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua | ||||||||||||
10. volební období (2003–2008) | Wang Čao-kuo, Li Tchie-jing, Ismail Ähmäd, Che Lu-li, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua, Ku Siou-lien, Ragdi, Šeng Chua-žen, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Fu Tchie-šan (zemřel 2007) | ||||||||||||
11. volební období (2008–2013) | Wang Čao-kuo, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Chua Ťien-min, Čchen Č’-li, Čou Tchie-nung, Li Ťien-kuo, Ismail Tiliwaldi, Ťiang Šu-šeng, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Sang Kuo-wej | ||||||||||||
12. volební období (2013–2018) | Li Ťien-kuo, Wang Šeng-ťün, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Wang Čchen, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Čang Pching, Čhampa Phüncchog, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čang Pao-wen, Čchen Ču | ||||||||||||
13. volební období (2018–2023) | Wang Čchen, Cchao Ťien-ming, Čang Čchun-sien, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čchen Ču, Wang Tung-ming, Padma Čhöling, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Wu Wej-chua | ||||||||||||
14. volební období (2023–2028) | Li Chung-čung, Wang Tung-ming, Siao Ťie, Čeng Ťien-pang, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Che Wej, Wu Wej-chua, Tchie Ning, Pcheng Čching-chua, Čang Čching-wej, Losang Gjalcen, Šöhrät Zakir |