Teorie dvojí pravdy

ikona
Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Teorie „dvou pravd“ je jedno z řešení otázky o vztahu rozumu a víry, filozofie a teologie. Učení „dvojakosti pravdy“ znamená, že existuje zjevená náboženská pravda a pravda rozumu, které prý mohou existovat vedle sebe, neboť jedna je prý věcí víry, druhá záležitostí vědění.[1] Tato teorie předznamenávala rozchod filosofie a teologie, který během 17. století vyústil do nezávislosti přírodních věd na biblickém obrazu světa.[2]

Začátkem tohoto směru bylo učení Averrovo.[3][1][4] Pravda filozofie a pravda náboženství podle Averroova učení si navzájem neodporují, protože náboženství předepisuje člověku, jak má jednat, filozofie postihuje absolutní pravdu.[3] Podle Averroova učení musí filozofie a náboženství v principu a konečném závěru vést k téže pravdě. Ale náboženství, jež je určeno pro „dav“, se zakládá na autoritě zjevení a zaholuje pravdu do obrazné, alegorické formy. Filozofie, srozumitelná pouze pro nemnohé, chápe čistou filozofickou spekulací pravdu v adekvátní formě. Masám je nutno ponechat víru, neboť "drží dav na uzdě“.[4]

Obširně je učení „dvojí pravdy“ vypracováno v averroismu, zvláště u Sigera Brabantského.[1] Latinští následovníci Ibn Rušda bojovali za nezávislost vědeckofilozofického poznání na jeho kontrole teologií (a náboženstvím), i když neodmítali ani náboženství, ani teologii. Odtud vyplývalo, že latinští averroisté uznávali nutnost rozporů mezi pravdou filozofie na jedné straně a pravdou náboženskou na straně druhé. Uznání podobných rozporů se stalo zvláštní formou teorie dvojí pravdy.[5]

Teorie „dvou pravd“ se stala velmi populární v tehdejší filozofii.[3][4] Tato teorie, podrývající základy náboženské ideologie středověké filozofie, se definitivně upevnila ve škole Viléma Occama.[6] Pátý lateránský koncil odsoudil učení o dvojí pravdě.[7]

Odkazy

Reference

  1. a b c Filozofický slovník, s. 295.
  2. Umlauf.
  3. a b c Filosofie v arabských zemích, s. 100.
  4. a b c Dějiny filosofie, sv. I, s. 471.
  5. Sokolov, s. 330.
  6. Майоров, s. 5.
  7. Dějiny filosofie, sv. II, s. 54.

Literatura

  • , 1950. Dějiny filosofie (původním názvem: Istorija filosofii I). Redakce : Georgij Alexandrov, Mark Mitin aj.; překlad : Milena Kirschnerová, Věra Kleslová, Hana Malínská, Marie Rottová a Zora Rozehnalová. 1., autorisované vyd. Svazek I (Filosofie antické a feudální společnosti). Praha: Svoboda. 518 s. Kapitola "Arabská středověká filosofie", s. 455–472. 
  • ALEXANDROV, Georgij; BYCHOVSKIJ, Bernard; JUDIN, Pavel, Mark Mitin (red.), 1952. Dějiny filosofie. Překlad : Hana Malínská a Jaroslav Vlček. 1., autorizované vyd. Svazek II "Filosofie XV. - XVIII. století". Praha: Svoboda. 518 s. Kapitola „Humanismus a reformace”, s. 45–67. 
  • MAKOVELSKIJ, Alexandr; MAMEDOV, Šejdabek, 1976. Filosofie v arabských zemích. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 98–101.
  • SOKOLOV, Vasilij Vasiljevič, 1988. Středověká filozofie (původním názvem: Sredněvekovaja filosofija). Překlad Vilém Herold a Václava Steindlová. Praha: Svoboda. 488 s. Kapitola „Latinský averroismus. Siger Brabantský", s. 329–333. 
  • UMLAUF, Václav. Proměna světa ve scholastické spekulaci o dvojí pravdě. Církevní dějiny. 2009, roč. II, čís. 3. Referát na konferenci "Otevřenost světa a světatvornost člověka" (FHS UK, Jinonice, květen 2008).. Dostupné online [cit. 2023-03-31]. ISSN 1803-0068. 
  • , 1985. Filozofický slovník: O-Z. (původním názvem: Philosophisches Wörterbuch). Redakce : Georg Klaus, Manfred Buhr; překlad : Karel Berka, Vladimír Čechák, František Čížek aj. 1. vyd. Praha: Svoboda. 481 s. Kapitola „Teorie dvojí pravdy”, s. 295. 
  • МАЙОРОВ, Г. Г., 1979. Formování středověké filozofie (Формирование средневековой философии). 1. vyd. Moskva: Мысль. 431 s. Dostupné online. Kapitola Введение. Понятие и проблема средневековой философии, s. 3–22. (rusky) 

Související články

Externí odkazy

  • teorie dvojí pravdy [online]. Encyklopedie Vševěd [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech