Suluské moře

Suluské moře
Satelitní fotografie ukazuje vnitřní vlny v Suluském moři (vlevo Borneo, nahoře Palawan)
Satelitní fotografie ukazuje vnitřní vlny v Suluském moři (vlevo Borneo, nahoře Palawan)
Maximální hloubka5600[1] m
Zeměpisné souřadnice8°0′0″ s. š., 120°0′0″ v. d.
Nadřazený celekTichý oceán
Sousední celkyJihočínské moře, Celebeské moře
SvětadílAsie
StátFilipínyFilipíny Filipíny
MalajsieMalajsie Malajsie
Map

Suluské moře (španělsky Mar de Joló; tagalsky Dagat Sulu) je zhruba 348 000 km² velké a průměrně 4400 m hluboké[2] moře v jihozápadní oblasti Filipín, tudíž jedno z okrajových moří Tichého oceánu. Pro svou obklopenost velkými ostrovy jej lze dobře územně vymezit: nachází se jihovýchodně od Jihočínského moře (od nějž ho odděluje podlouhlý ostrov Palawan), severovýchodně od Bornea/Kalimantanu, severně od Celebeského moře (kde tvoří dělicí linii Suluské ostrovy) a jihozápadně od ostrovů Visayas. Téměř celá plocha moře spadá do filipínských výsostných vod; Malajsii náleží pouze pobřežní pás severovýchodu Bornea (stát Sabah).

Oblast, bohatá na množství ostrovů a útesů, byla po dlouhá staletí známa pro rozsáhlé pirátství a obchod s otroky, které provozovali muslimští Morové, zvaní též „suluští piráti“. Ti byli až do poloviny 19. stol. pod záštitou Suluského sultanátu, nepřátelského vůči asijské části španělské koloniální říše; teprve začátkem 20. stol. se podařilo zpacifikovat tyto útoky (nicméně, problém s Mory a jejich odbojem přetrvává na Filipínách až dodnes).

Díky tomu, že moře leží mimo hlavní námořní trasy, není tolik zasaženo znečištěním a poskytuje tak útočiště pro množství rostlinných a živočišných druhů, v tom i velmi ohrožených nadměrným rybolovem. Rozsáhlé korálové útesy Tubbataha, ležící téměř uprostřed Suluského moře, byly pro svou jedinečnost roku 1999 prohlášeny za součást světového přírodního dědictví UNESCa.

Poznámky

  1. Sulu Sea (anglicky) – heslo v EB
  2. Internal waves in the Sulu Sea, between Malaysia and the Philippines (anglicky) – info k fotce z infoboxu, na stránkách projektu NASA Visible Earth

Literatura

  • FRISCHE, Andrea; QUADFASEL, Detlef. Hydrography of the Sulu Sea. Proceedings of the Ocean Drilling Program. Initial Reports. 1990, čís. 124, s. 101–104. Dostupné online [pdf]. ISSN 1096-2158. (anglicky) 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Tichý oceán
Moře Mapa Tichého oceánu
Zálivy
záliv Bone • záliv UčiuraCarpentarský zálivCookův zálivFonsecký záliv • Irianský záliv • Kalifornský zálivPugetův zálivSachalinský zálivSanfranciský záliv • Spencerův záliv • záliv svatého Vincence • Thajský záliv • Tominský záliv • Tonkinský zálivBotanický záliv
Průlivy
Proudy
Aleutský proud • Antilský proud • Humboldtův proud • Kalifornský proud • KurošioOjašioPeruánský proudZápadní příhon
Příkopy
Aleutský příkop • Atacamský příkop • Filipínský příkop • Hikurangi • Boninský příkopJaponský příkopKermadecký příkopKurilský příkop • Manilský příkop • Marianský příkop • Puysegur • Rjúkjú • Středoamerický příkopTonžský příkop • Japský příkop
Hřbety
Carnegie • Explorer • Galapážský hřbet • Gorda • Chilský hřbet • Jihopacifický hřbet • kaňon Juan de Fuca • práh lorda Howa • Nazca • Norfolkský hřbet • Pacificko-antarktický hřbet • Tehuantepecký hřbet
Autoritní data Editovat na Wikidatech