Náplavový kužel

Náplavový kužel (též dejekční, aluviální nebo náplavový kužel) je tvar georeliéfu, který vzniká v místech, kde vodní tok unášející mnoho sedimentů náhle ztrácí schopnost je dále unášet, tj. vtéká do rovinatého území.^[1] Říční koryto se pak rychle zanáší, až se dostane nad úroveň okolního terénu a řeka přeloží své koryto do nižší polohy. Pokud se tento cyklus opakuje dostatečně dlouho, vznikne těleso sedimentů, jehož povrch odpovídá kuželové ploše.

Náplavové kužely se typicky tvoří v ústí bystřin do větších toků, pod ústím horských řek do podhůří^[2] nebo pod průlomovými údolími. Zvláštním případem náplavového kužele je říční delta.^[zdroj?] Splynutím více náplavových kuželů vzniká piedmontní nížina.^[1]

Reference

↑ ^a ^b BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Slovník některých termínů geomorfologie a geologie, s. 325.
↑ Náplavový kužel [online]. Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci [cit. 2016-10-01]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu náplavový kužel na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.