Miloš Forman
Miloš Forman | |
---|---|
Miloš Forman na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech (2009) | |
Rodné jméno | Jan Tomáš Forman |
Narození | 18. února 1932 Čáslav Československo Československo |
Úmrtí | 13. dubna 2018 (ve věku 86 let) Danbury, Connecticut, Spojené státy americké Spojené státy americké |
Místo pohřbení | Warren New Warren Cemetery |
Alma mater | Akademie múzických umění v Praze Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
Aktivní roky | 1963–2011 |
Choť | Jana Brejchová (1958–1962) Věra Křesadlová (1964–1999) Martina Formanová (1999–2018) |
Děti | Petr Forman Matěj Forman Andrew Forman James Forman |
Rodiče | Otto Kohn |
Příbuzní | Joseph Kohn (sourozenec) Antonie Formanová[1] (vnučka) |
Oficiální web | milosforman.cz |
Český lev | |
1997 | |
Oscar | |
1975 – Přelet nad kukaččím hnízdem 1984 – Amadeus | |
Zlatý glóbus | |
1975 – Přelet nad kukaččím hnízdem 1984 – Amadeus 1996 – Lid versus Larry Flynt | |
Cena BAFTA | |
1976 – Přelet nad kukaččím hnízdem | |
César | |
1985 – Amadeus | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miloš Forman, původně Jan Tomáš Forman (18. února 1932 Čáslav, Československo – 13. dubna 2018 Danbury, Connecticut, USA), byl česko-americký[2][3] filmový režisér, scenárista a příležitostný herec. Patřil k čelným představitelům čs. nové vlny v 60. letech, po roce 1968 odešel do USA, kde se také propracoval mezi špičku a natočil řadu úspěšných a oceňovaných filmů. Za svou kariéru získal dva Oscary za nejlepší režii, tři Zlaté glóby a cenu BAFTA ve stejné kategorii. Jeho dvorním kameramanem byl Miroslav Ondříček.
Biografie
Původ a mládí
Narodil se v protestantské rodině Anny Formanové (rozené Švábové) a Rudolfa Formana, který působil jako středoškolský učitel. Matka provozovala hotel u Máchova jezera. Jeho pravým otcem však byl pražský architekt židovského původu Otto Kohn,[4] o čemž se však dozvěděl až po válce. Mládí prožil Forman v rodné Čáslavi a zčásti také v penzionu Rut ve Starých Splavech. Hotel a penzion fungovaly jen v létě, na zimu se rodina vracela do Čáslavi.[5]
Jako dítě přišel o oba rodiče. Otec byl zatčen pro své členství v odbojové skupině, matka pro falešné udání ve spojitosti s protinacistickými letáky. Než byla matka zatčena, odstěhovala se s dětmi do Starých Splavů, kde Miloš musel chodit do německé školy, protože tam česká škola tehdy nebyla. Neuměl dobře německy a spolužáci mu to dávali natolik znát, že se matka a její dva synové raději vrátili do Čáslavi.[5] Oba rodiče byli po několik roků vězněni. Se svou matkou se setkal pouze jednou krátce v Petschkově paláci v Praze. Matka 1. března 1943 zemřela na tyfus v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau.[6] Otec zemřel v koncentračním táboře Mittelbau-Dora 10. května 1944.[7][8]
Miloš Forman poté vyrůstal u příbuzných[9] v Náchodě[10] a v Poděbradech v internátní škole Středočeské koleje krále Jiřího, kde jeho spolužáky byli Václav Havel, bratři Mašínové a Zbyněk Janata. Po válce se osiřelí Miloš a jeho bratr Pavel, jenž byl o dvanáct let starší, vrátili do penzionu Rut a začali jej opravovat. Po znárodnění v roce 1948 o něj přišli. On sám měl možnost dále bydlet v jedné z jeho místností, ale když roku 1953 dosáhl plnoletosti, musel se odstěhovat. Jejich nejstarší bratr Blahoslav (*1917) zahynul v roce 1960 v Nízkých Tatrách během výpravy turistického oddílu ZŠ v Čáslavi, kde působil jako učitel.[11]
Rodina Formanova získala penzion ve Starých Splavech zpět v roce 1991 v restituci.[12]
Filmová tvorba
Studium a tvorba v Československu
Forman vystudoval scenáristiku na pražské Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění, hlavním důvodem studií bylo vyhnout se vojenské službě. Již během studií působil jako pomocný režisér a asistent Alfréda Radoka, se kterým spolupracoval nejen na filmech (Dědeček automobil), ale také na představeních Laterny magiky.
Do roku 1968 natočil v Československu společně s kameramanem Miroslavem Ondříčkem několik úspěšných snímků vyznačujících se sžíravým, až černo-humorným pohledem na společnost. Vzbudili pozornost již středometrážním debutem Konkurs z roku 1962 (který byl společně se snímkem Kdyby ty muziky nebyly uveden do kin v roce 1963 jako pásmo pod názvem Konkurs), pro který zinscenoval s Jaroslavem Papouškem a Ivanem Passerem fiktivní konkurz v divadle Semafor. Ve stejném roce vznikl film Černý Petr, který k překvapení svého tvůrce získal hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu (tuto cenu nedostali režiséři zvučných jmen Michelangelo Antonioni a Jean-Luc Godard).
Dalším úspěšným filmem tandemu Forman a Ondříček byly Lásky jedné plavovlásky, černobílý film z roku 1965. Film byl nominován na ceny Oscar za nejlepší cizojazyčný film a Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film.[13] Britský filmový časopis Empire zařadil toto dílo v roce 2010 na 89. místo mezi 100 nejlepšími cizojazyčnými filmy všech dob.[14] Následující film Hoří, má panenko z roku 1967 byl rovněž nominován na Oscara a umožnil Formanovi emigrovat do Spojených států.
Filmová tvorba ve Spojených státech
Za normalizace legálně odešel do Spojených států, aby pokračoval ve své filmové tvorbě. Mohl tedy na svých filmech spolupracovat s českými filmaři, především s kameramanem Miroslavem Ondříčkem. Dokonce mu bylo umožněno natočit mnohé scény filmu Amadeus v Kroměříži, Praze a jejím okolí.
Ve svém prvním filmu natočeném v USA, Taking Off z roku 1971, režisér ještě uplatnil svůj „český“ přístup k americké společnosti v tehdy doznívající éře hippies. Film byl oceněn první cenou poroty na festivalu v Cannes, ale komerčně neuspěl. Významného úspěchu u diváků dosáhl Forman v roce 1975 svým dalším filmem Přelet nad kukaččím hnízdem, adaptací románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven. Tento film americká Akademie filmových umění a věd ocenila pěti Oscary, včetně ceny za režii a nejlepší film. V dalších letech následoval úspěšný zfilmovaný muzikál Vlasy (Hair) z roku 1979, poté historické drama Ragtime podle stejnojmenného románu Edgara Lawrence Doctorowa (1981), který pojednává o příznačném rasovém konfliktu v USA v letech 1906 až 1914.
Film Amadeus z roku 1984 o životě a smrti hudebního skladatele 18. století Wolfganga Amadea Mozarta získal osm Oscarů včetně obou hlavních kategorií. Je jedním z divácky nejúspěšnějších Formanových filmů, díky jehož natáčení se mohl po deseti letech vrátit do své vlasti (film se natáčel mimo jiné v Kroměříži). I jeho další filmy byly úspěšné, některé z nich více u kritiků než divácky, např. Valmont (1989), což je adaptace románu Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclos z roku 1782. Roku 1996 natočil film Lid versus Larry Flynt, s Woody Harrelsonem a Courtney Love v hlavních rolích, za který byl nominován na Oscara za režii. Roku 1999 natočil životopisný film o slavném herci a avantgardním komikovi Andy Kaufmanovi Muž na měsíci, kde herec v hlavní roli Jim Carrey získal Zlatý glóbus. Roku 2000 hrál Miloš Forman ve filmu Edwarda Nortona Rabín, kněz a krásná blondýna.
Dne 31. ledna 2007 byl v Praze ve Slovanském domě uveden v české premiéře Formanův film Goyovy přízraky, natočený ve Španělsku v roce 2006. České premiéry filmu se zúčastnili herci Natalie Portmanová a Javier Bardem, kteří v něm ztvárnili dvě ze tří hlavních rolí. Dílo pojednává o posledním období života slavného španělského malíře Francisca Goyi.
V dubnu 2007 mělo v Národním divadle premiéru nové nastudování jazzové opery autorů Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra s názvem Dobře placená procházka, které Miloš Forman režíroval spolu se svým synem Petrem Formanem.
Soukromý život
Jeho první manželkou byla v letech 1958 až 1962 Jana Brejchová. Jeho synové z druhého manželství s Věrou Křesadlovou jsou dvojčata, divadelníci Petr a Matěj Formanovi (* 23. srpna 1964). Potřetí se oženil s výrazně mladší Martinou Zbořilovou, která o jejich seznámení vydala knihu. Měli spolu další syny, dvojčata Andrewa a Jamese Formanovy (* 12. září 1998). Žil ve městě Warren ve státě Connecticut.[15] Patřil k příznivcům klubu Slavia Praha.[16]
Jeho polovlastním bratrem byl matematik Joseph Kohn žijící v USA.[17][18]
Zemřel 13. dubna 2018 ve věku 86 let v nemocnici connecticutského Danbury. Informaci zveřejnil jeho agent Dennis Aspland. Příčina úmrtí nebyla uvedena. Pohřeb se konal v úzkém kruhu nejbližších v neděli 15. dubna na hřbitově ve Warrenu.[19][20][21]
Pamětní místa
Půl roku po smrti režiséra Miloše Formana bylo po něm pojmenováno Náměstí Miloše Formana, nacházející se na piazzettě před hotelem InterContinental na konci Pařížské ulice v Praze 1.
Filmografie
Režie
- 1955: Nechte to na mně
- 1957: Štěňata
- 1963: Konkurs
- 1963: Kdyby ty muziky nebyly (součást pásma Konkurs)
- 1963: Černý Petr
- 1965: Lásky jedné plavovlásky
- 1967: Hoří, má panenko
- 1971: Odcházím
- 1975: Přelet nad kukaččím hnízdem (adaptace knihy Vyhoďme ho z kola ven, Kena Keseyho)
- 1979: Vlasy (muzikál)
- 1981: Ragtime (adaptace knihy Ragtime, Edgar Lawrence Doctorow)
- 1984: Amadeus (filmová adaptace stejnojmenné divadelní hry Petera Shaffera)
- 1989: Valmont (adaptace knihy Nebezpečné známosti, Choderlos de Laclos)
- 1996: Lid versus Larry Flynt (inspirováno životem Larryho Flynta, zakladatele magazínu Hustler)
- 1999: Muž na Měsíci (inspirováno životem komika Andyho Kaufmana)
- 2006: Goyovy přízraky
- 2009: Dobře placená procházka (záznam představení v Národním divadle)
Herec
- 1954: Stříbrný vítr
- 1957: Dědeček automobil
- 1986: Hořkost
- 1989: New Year's Day
- 2000: Rabín, kněz a krásná blondýna (farář Havel)
- 2009: Peklo s princeznou (čert)
- 2011: Milovaní
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Milena Štráfeldová. Komenského škola ve Vídni [online]. Český rozhlas, 2002-10-06 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Stephanie Haney. Iconic director Milos Forman who won an Oscar for One Flew Over the Cuckoo's Nest dies at 86 after a 'short illness'. Mail Online [online]. 2018-04-14, rev. 2018-04-14 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://kultura.idnes.cz/tajemstvi-rezisera-milose-formana-dt0-/filmvideo.asp?c=A020214_162858_filmvideo_kne
- ↑ a b MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Miloš Forman, s. 79.
- ↑ http://auschwitz.org/en/museum/auschwitz-prisoners/
- ↑ Prof. Rudolf Forman - osobní karta [online]. Arolsen Archives - International Center on Nazi Persecution [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Die Toten des KZ Mittelbau-Dora 1943-1945 - Prof. Rudolf Forman [online]. KZ-Gedenkstätte Mittelbau-Dora [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. (německy)
- ↑ TUČKOVÁ Táňa a spol. Jsem Osamělé dospívání. Týdeník Květy. Prosinec 2007, roč. XVII, čís. 51, s. 62.
- ↑ Josef Škvorecký: Náchod to krásné město Kostelec. Náchod 2004, ISBN 80-85274-30-2, S. 119.
- ↑ Archivovaná kopie. www.meucaslav.cz [online]. [cit. 2018-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-05.
- ↑ Doksy, s. 80
- ↑ The Loves of a Blonde (1965) - Awards, [1].
- ↑ The 100 Best Films Of World Cinema – 89. Loves of a Blonde [online]. Dostupné online.
- ↑ Milos Forman, Oscar-Winning Director of 'Cuckoo's Nest' and 'Amadeus,' Dies at 86 [online]. The Hollywood Reporter, 14 April 2018 [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ FRÁNEK, Tomáš. Věčná Slavia je na okraji propasti, všímají si ve světě. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-05-06 [cit. 2018-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Tajemství režiséra Miloše Formana. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2002-02-15 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Miloš Forman vyrůstal jako sirotek. Rodiče mu před jeho očima odvleklo gestapo, zůstal sám. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-04-16 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online.
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Formana už pochovali. Všichni jsme jeho děti, míní režisér Jiří Strach. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-04-16 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online.
- ↑ MICHAEL CIEPLY. Milos Forman, 86, Dies; Won Oscars for ‘Cuckoo’s Nest’ and ‘Amadeus’. The New York Times [online]. 2018-04-14 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Matt Schudel. Milos Forman, Oscar-winning director of ‘Cuckoo’s Nest’ and ‘Amadeus’ dies at 86. Washington Post [online]. 2018-04-14 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- DOUPOVCOVÁ, Zuzana. Ženské postavy ve filmech Miloše Formana. Brno, 2009 [cit. 2015-05-13]. Bakalářská práce. [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Masarykova univerzita, Filozofická fakulta]]. Vedoucí práce Václav Březina. Dostupné online.
- FORMAN, Miloš; [[Jan Novák (spisovatel)|NOVÁK, Jan]]. Co já vím? aneb Co mám dělat, když je to pravda? Autobiografie Miloše Formana. Praha: Bookman, 2007. 469 s. ISBN 978-80-903455-7-7.
- HAVLÍNOVÁ, Zdena. Realismus a autenticita filmu Lásky jedné plavovlásky: Neoformalistická analýza. Brno, 2014 [cit. 2015-05-13]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Špaček. Dostupné online.
- HAVLÍNOVÁ, Zdena. Aplikace tří metodologických teorií na film Lásky jedné plavovlásky. Brno, 2012 [cit. 2015-05-13]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Špaček. Dostupné online.
- STUDENÁ, Ivana. Česká filmová tvorba Miloše Formana. Brno, 2006 [cit. 2015-05-13]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Markéta Dvořáčková. Dostupné online.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha, Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 330.
- Audiokniha Co já vím?, vydala Audiotéka, načetl Hynek Čermák
- LUKEŠ, Jan: Miloš Forman v kostce. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2983-6
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloš Forman na Wikimedia Commons
- Osoba Miloš Forman ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloš Forman
- Miloš Forman – oficiální stránky
- Miloš Forman na Facebooku
- Miloš Forman jak ho neznáte (rozhlasové zvuky)
- Miloš Forman v Česko-Slovenské filmové databázi
- Miloš Forman na Kinoboxu
- Miloš Forman v Internet Movie Database (anglicky)
- Miloš Forman ve Filmovém přehledu
- Miloš Forman v projektu Československý filmový zázrak – Zlatá šedesátá
- Miloš Forman v genealogickém programu Geni
- Tvůrčí skupina Drama a literatura. Miloš Forman, Jan Novák: Co já vím? Upřímný pohled na život a uměleckou dráhu světového filmového režiséra [online]. Český rozhlas Vltava, Osudy, 2022-02-25 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online.
Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu | |
---|---|
František Vláčil (1993) • Jan Švankmajer (1994) • Karel Kachyňa (1995) • Jiří Menzel (1996) • Miloš Forman (1997) • Jiří Krejčík (1998) • Miroslav Ondříček (1999) • Věra Chytilová (2000) • Otakar Vávra (2001) • Juraj Jakubisko (2002) • Theodor Pištěk (2003) • Stella Zázvorková (2004) • Jan Němec (2005) • Ivan Passer (2006) • Vojtěch Jasný (2007) • Juraj Herz (2008) • Jana Brejchová (2009) • Zdeněk Svěrák (2010) • Josef Somr (2011) • Karel Černý (2012) • Vladimír Körner (2013) • Drahomíra Vihanová (2014) • Stanislav Milota (2015) • Eva Zaoralová a Jiří Bartoška (2016) • Alois Fišárek (2017) • Věra Plívová-Šimková (2018) • Jaromír Kallista (2019) • Hynek Bočan (2020) • Ivo Špalj (2021) • Marcela Pittermannová (2022) • Vladimír Smutný (2023) |
Prezidenti poroty na Filmovém festivalu v Cannes | |
---|---|
1946–1949 | Georges Huisman (1946–1949) |
1950–1959 | André Maurois (1951) • Maurice Genevoix (1952) • Jean Cocteau (1953–1954) • Marcel Pagnol (1955) • Maurice Lehmann (1956) • André Maurois (1957) • Marcel Achard (1958–1959) |
1960–1969 | Georges Simenon (1960) • Jean Giono (1961) • Tetsurō Furukaki (1962) • Armand Salacrou (1963) • Fritz Lang (1964) • Olivia de Havilland (1965) • Sophia Lorenová (1966) • Alessandro Blasetti (1967) • André Chamson (1968) • Luchino Visconti (1969) |
1970–1979 | Miguel Ángel Asturias (1970) • Michèle Morganová (1971) • Joseph Losey (1972) • Ingrid Bergmanová (1973) • René Clair (1974) • Jeanne Moreau (1975) • Tennessee Williams (1976) • Roberto Rossellini (1977) • Alan Pakula (1978) • Françoise Saganová (1979) |
1980–1989 | Kirk Douglas (1980) • Jacques Deray (1981) • Giorgio Strehler (1982) • William Styron (1983) • Dirk Bogarde (1984) • Miloš Forman (1985) • Sydney Pollack (1986) • Yves Montand (1987) • Ettore Scola (1988) • Wim Wenders (1989) |
1990–1999 | Bernardo Bertolucci (1990) • Roman Polański (1991) • Gérard Depardieu (1992) • Louis Malle (1993) • Clint Eastwood (1994) • Jeanne Moreau (1995) • Francis Ford Coppola (1996) • Isabelle Adjaniová (1997) • Martin Scorsese (1998) • David Cronenberg (1999) |
2000–2009 | Luc Besson (2000) • Liv Ullmannová (2001) • David Lynch (2002) • Patrice Chéreau (2003) • Quentin Tarantino (2004) • Emir Kusturica (2005) • Wong Kar-wai (2006) • Stephen Frears (2007) • Sean Penn (2008) • Isabelle Huppertová (2009) |
2010–2019 | Tim Burton (2010) • Robert De Niro (2011) • Nanni Moretti (2012) • Steven Spielberg (2013) • Jane Campion (2014) • bratři Coenové (2015) • George Miller (2016) • Pedro Almodóvar (2017) • Cate Blanchettová (2018) • Alejandro González Iñárritu (2019) |
od 2020 | Spike Lee (2020–2021) • Vincent Lindon (2022) |