Kur Baga-kagan

Ašına Čullu
阿史那处罗侯
Moche-kagan
Doba vlády587–588
Éra vládyraný středověk
Korunovace587
Úplné jménoČulo-Chán Tolos-šad
TitulyBaga-kagan (587–588)
Úmrtí588
Herát
PohřbenOrdu Balık
nebo také
Kara Balgasun
PředchůdceBaga Išbara
NástupceTunga Turan
ManželkaČchien-ťin - matka, teta
PotomciNikul Čullu
RodAšına
DynastieAšına
OtecKara Issik
MatkaČchien-ťin - manželka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kur Baga-kagan byl šestý [pozn. 1] vládce turkutského kaganátu (Turkuti), kterému vládl v letech 587-588 s titulem Baga-kagan. Kaganát založil Ašına klan v 6. století v původní vlastí Turků - severním Mongolsku. V době panování Baga-kagana vyznávali v Turkuti teismus a tengrismus.

Byl vnuk Ašına Tumena (Bumin), druhý syn Ašına Keloův (Kara Issik) a bratr Žutan Puliův (Žotan Puli) a Ašına Šetuův (Baga Išbara). Oplýval prý vtipem a inteligencí. Číňané ho popsali jako člověka s dlouhou bradou, nahrbeného, s řídkým obočím, světlýma očima a také jako statečného a odvážného válečníka. Jako kagan vládl pouze rok, v roce 588 padl v bitvě usmrcen šípem z rukou Bahrám Čóvéna (perský vojevůdce) během První persko-turecké války [2].

Jména a tituly

Odkazy

Poznámky

  1. podle některých historiků nebyl 7. nýbrž byl 6. kaganem, jelikož Arslan Tasparův (po jeho smrti začala občanská válka) syn Amrak Anluo (nebyl korunován), přenechal své místo trůnu Baga Išbarovi, je považován jenom za krátkodobého vládce turkutského kaganátu (Turkuti)[1]
  2. nebo podle variantů v jiných jazycích: Khulagu, Hulagu, Kur Bagha, Chur-Baga, Cur Bagha, Baga, Čollig Džabgu Baga, Çullu Cabqu Bağa, Mohotou, Mohe Qaghan, Mohe, Muho, Yabghu, Jehu Qaghan, Yehu, Šechu-chan Čulochou

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чоллыг-Джагбу-Бага хан na ruské Wikipedii.

  1. BAUER, Susan Wise. The History of the Medieval World: From the Conversion of Constantine to the First Crusade. [s.l.]: W. W. Norton & Company, 2010. ISBN 978-0-393-05975-5. S. 238. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. a b SHAHBAZI, A. Sh. Encyclopædia Iranica. BAHRĀM(2), (Section vii. Bahrām VI Čōbīn). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite encyclopedia}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. T. Ôsawa Aspects of the relationship between the ancient Turkish and Sogdians -based on a stone statue with Sogdian inscription in Xinjiang

Související články

Předchůdce:
Baga Išbara
Znak z doby nástupu Kur Baga
6. Kagan Turkutů z Ašınovského klanu
Turkucký kaganát

587588
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Tunga Turan
Turkuti
Turkucký kaganát
BuminKara Issik • Kušu Mukan • Arslan Topo • Amrak Anlo • Baga Išbara • Kur Baga • Tunga Turan • (Císařovna Ašına) • (Töremen Apa)
Východoturkucký kaganát
Žangar Kimeneti • Tuki Šipir • Ilteber Čullu • Illig Bagatur • (Kür-šad)
Kagani pod čínským Ťimi systémem
Čelebi • Il-Čur Kübe • Ašına Nišufu • Ašına Funien
Západoturkucký kaganát
(Їstämi) • Karačürün Tardu • Nikul Čullu • Arslan Taman • Šad Küj • Tung Jabgu • Külüg Sibir • Türk Tegin • Nizük Tuglug • Išbara Teriš • Irbis Türk • Bagatur Jabgu • Irbis Išbara • Irbis Šadküj • Ulug Išbara • (Baga-šad) • (Böri-šad)
Západoturkucký protektorát

exilový dúm A
Sing-si-wang • Kipu Čür • Kun-ling-tu-chu • Sulu
exilový dúm B

Ťi-wang-ťüe • Üčele • Meng-čch'-tu-chu • Süge
Kutlucký kaganát
Il-Teriš • Bäkčor Kapagan • Fuťü Bogü • Türük Bilge • Jollug Tegin • Tengri Kul • Kutluk Jabgu • Il-Itmiš • Özmiš • Kulun Beg • (Kül-tegin) • (Tonjukuk-tegin)
Turkucká kultura
Ašına klan • Tengrismus • Asena • Ötüken • Sujáb • KaganKurultaj • Jabgu • Šad • IlteberStaroturecký jazyk • Staroturecká abeceda • Orchonské písmo • Orchonské údolí
Turkucké války a smlouvy
Turkucká občanská válka • Persko-Turecké války (První, Druhá, Třetí) • Tchaj-cungové tažení proti Východním Tchu-ťüe • Sejentaové • Tchaj-cungové tažení proti Západím Tchu-ťüe • Iliská říční smlouva