Kotvrdovice

Kotvrdovice
Střed obce, vlevo škola, vzadu obecní úřad
Střed obce, vlevo škola, vzadu obecní úřad
Znak obce KotvrdoviceVlajka obce Kotvrdovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBlansko
Obec s rozšířenou působnostíBlansko
(správní obvod)
OkresBlansko
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°21′18″ s. š., 16°47′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel917 (2024)[1]
Rozloha5,58 km²[2]
Katastrální územíKotvrdovice
Nadmořská výška535 m n. m.
PSČ679 07
Počet domů312 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKotvrdovice 198
679 07 Kotvrdovice
[email protected]
StarostaLeoš Kratochvil
Oficiální web: www.kotvrdovice.cz
Kotvrdovice
Kotvrdovice
Další údaje
Kód obce581763
Kód části obce71129
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kotvrdovice (německy Gottfriedsschlag[4]) se nachází v okrese BlanskoJihomoravském kraji, nedaleko Macochy. Obcí prochází silnice II. třídy z Blanska na VyškovProstějov. Žije zde 917[1] obyvatel. V obci je evidováno 305 adres.

Historie

Okolí obce bylo osídleno již v pravěku, o čemž svědčí bohaté archeologické nálezy. Jméno obce je odvozeno od německého názvu Gottfriedsschlag, posléze Gottfriedovice, Hospřidovice a následně již vzniklo jméno, jaké známe dnes.[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je v moravských zemských deskách uskutečněn zápis o prodeji holštejnského panství, které od Čeňka z Lipé kupuje Vok I. z Holštejna. Kotvrdovice se na listině uvádějí jako Gotfridschlag. V majetku pánů z Holštejna byla ves až do roku 1437, kdy panství koupil Hynek z Valdštejna a Židlochovic. V roce 1459 se Vokovi V. z Holštejna podařilo získat Kotvrdovice nakrátko zpět, ale již roku 1464 ho spolu se Senetářovem, pustou západní polovinou Podomí a pustými vesnicemi Dvorce a Budkovany vlastnil Smil z Loděnice, který vystavěl v obci tvrz. V roce 1480 byl majitelem Kotvrdovic Jiřík ze Zhoře, o deset let později Jan Heralt z Kunštátu, ale již roku 1492 vlastnil kotvrdovické panství Václav Gedeon z Olešničky. V rukách tohoto rodu byly Kotvrdovice až do roku 1574, kdy vesnici získal Bernard Drnovský z Drnovic na Rájci. Poté sdílely Kotvrdovice osudy rájeckého panství, které vlastnili Rogendorfové a po nich Salmové.[6][7]

Na počátku 17. století zde bylo 25 domů, z nich bylo po třicetileté válce 6 pustých. V roce 1793 zde bylo už 57 domů s 292 obyvateli. V roce 1846 šlo o 112 domů a 674 obyvatel. Škola byla postavena roku 1874[8]

Za druhé světové války se staly Kotvrdovice součástí tzv. „Vyškovské střelnice“ a byly násilně vystěhovány. Po ukončení německé okupace se občané mohli vrátit zpět do svých domovů.

V roce 1954 havarovalo u obce vojenské letadlo Avia CS-199. Oba členové posádky zahynuli. Tragickou událost připomíná malý pomníček na místě havárie.

Od 5. října 2004 obec užívá znak a vlajku.[9] Nachází se zde kaple zasvěcená Božskému Srdci Páně, které bylo inspirací i pro obecní znak.

Galerie

  • Kotvrdovice od jihozápadu z Jedovnic
    Kotvrdovice od jihozápadu z Jedovnic
  • Kaple Božského Srdce Páně
    Kaple Božského Srdce Páně
  • Různobarevné fasády domů při hlavní ulici
    Různobarevné fasády domů při hlavní ulici
  • Starší zástavba
    Starší zástavba
  • Pošta a kříž
    Pošta a kříž

Zájmová činnost obyvatel

Zdejší občané hrají kopanou, muži i ženy. Místní děti mají k dispozici dětský park. V obci působí ochotnický divadelní soubor Divadlo Srdcem, který během svých představení využívá unikátního otočného jeviště. Sbor dobrovolných hasičů soutěží v požárním sportu a podílí se na pořádání kulturních akcí v obci.

Dále je zde letecký klub s letištěm (veřejná plocha pro ultralehká letadla, kód LKKOTV).[10]

Rodáci

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 310. 
  5. SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-14]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
  6. Černý Ervín, Nejstarší historie hradu a městečka Holštejna a panství holštejnského, 1991
  7. Černý Ervín, Historie vladyckého statečku kotvrdovického a jeho majitelů, 1968
  8. KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 111–112. 
  9. Kotvrdovice – udělené symboly
  10. http://www.aerobaze.cz/letiste/index.php?kod=LK19[nedostupný zdroj]

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Blansko
Adamov • Bedřichov • Benešov • Blansko • Borotín • Bořitov • Boskovice • Brťov-Jeneč • Bukovina • Bukovinka • Býkovice • Cetkovice • Crhov • Černá Hora • Černovice • Deštná • Dlouhá Lhota • Doubravice nad Svitavou • Drnovice • Habrůvka • Hodonín • Holštejn • Horní Poříčí • Horní Smržov • Chrudichromy • Jabloňany • Jedovnice • Kněževes • Knínice • Kořenec • Kotvrdovice • Kozárov • Krasová • Krhov • Křetín • Křtěnov • Křtiny • Kulířov • Kunčina Ves • Kunice • Kuničky • Kunštát • Lazinov • Lažany • Letovice • Lhota Rapotina • Lhota u Lysic • Lhota u Olešnice • Lipovec • Lipůvka • Louka • Lubě • Ludíkov • Lysice • Makov • Malá Lhota • Malá Roudka • Míchov • Milonice • Němčice • Nýrov • Obora • Okrouhlá • Olešnice • Olomučany • Ostrov u Macochy • Pamětice • Petrov • Petrovice • Prostřední Poříčí • Rájec-Jestřebí • Ráječko • Roubanina • Rozseč nad Kunštátem • Rozsíčka • Rudice • Sebranice • Senetářov • Skalice nad Svitavou • Skrchov • Sloup • Spešov • Stvolová • Sudice • Suchý • Sulíkov • Světlá • Svinošice • Svitávka • Šebetov • Šebrov-Kateřina • Šošůvka • Štěchov • Tasovice • Uhřice • Újezd u Boskovic • Újezd u Černé Hory • Úsobrno • Ústup • Valchov • Vanovice • Vavřinec • Vážany • Velenov • Velké Opatovice • Vilémovice • Vísky • Voděrady • Vranová • Vysočany • Závist • Zbraslavec • Žďár • Žďárná • Žernovník • Žerůtky
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: d6f6dda7-d9b5-48db-bd49-40e8a5a8b3f3
  • NKC: ge685791