Komutativita

Komutativita je v matematice, zejména v algebře, vlastnost binární operace spočívající v tom, že u ní nezávisí na pořadí jejích operandů.

Definice

Budeme-li uvažovat grupoid S {\displaystyle S} , potom binární operace {\displaystyle \cdot } definovaná na S {\displaystyle S} se nazývá komutativní, jestliže platí

x y = y x {\displaystyle x\cdot y=y\cdot x}

pro všechna x , y S {\displaystyle x,y\in S} . Zároveň jestliže pro x , y S {\displaystyle x,y\in S} platí x y = y x {\displaystyle x\cdot y=y\cdot x} , potom říkáme, že tyto dva prvky spolu komutují.

Je-li tato operace nad S {\displaystyle S} zároveň asociativní, tj. S {\displaystyle S} tvoří pologrupu, potom tuto operaci většinou nazýváme násobením, které značíme x y {\displaystyle xy} . Ve speciálním případě, kdy S {\displaystyle S} vzhledem k této operaci tvoří komutativní grupu, tuto operaci nazýváme sčítáním.

Příklady komutativity

Nejznámější příklady komutativní binární operace jsou sčítání (značíme + {\displaystyle +} ) a násobení (značíme {\displaystyle \cdot } ) přirozených čísel.

2 + 3 = 3 + 2 {\displaystyle 2+3=3+2} (v obou případech je výsledek 5)
7 3 = 3 7 {\displaystyle 7\cdot 3=3\cdot 7} (v obou případech je výsledek 21)

Další ukázky komutativních binárních operací jsou například: sčítání a násobení komplexních čísel, průnik a sjednocení množin v potenční množině P ( X ) {\displaystyle {\mathcal {P}}(X)} , operace maximum a minimum na uspořádaných množinách.

Mezi binární operace, které nejsou komutativní, patří například odčítání, dělení, umocňování, tj. a b {\displaystyle a^{b}} , nebo vektorové násobení, které je antikomutativní, tj. liší se pouze o znaménko.

Důležitým příkladem nekomutativního násobení je násobení matic nad prostorem komplexních čtvercových matic M n ( C ) {\displaystyle M^{n}(\mathbb {C} )} . Jako jednoduchý protipříklad se nabízí

( 1 0 0 1 ) ( 0 1 1 0 ) = ( 0 1 1 0 ) ( 0 1 1 0 ) = ( 0 1 1 0 ) ( 1 0 0 1 ) {\displaystyle {\begin{pmatrix}1&0\\0&-1\end{pmatrix}}{\begin{pmatrix}0&1\\1&0\end{pmatrix}}={\begin{pmatrix}0&1\\-1&0\end{pmatrix}}\neq {\begin{pmatrix}0&-1\\1&0\end{pmatrix}}={\begin{pmatrix}0&1\\1&0\end{pmatrix}}{\begin{pmatrix}1&0\\0&-1\end{pmatrix}}} .

Tato vlastnost matic (a obecněji lineárních operátorů) je důležitá v kvantové fyzice, ve které jsou např. poloha a hybnost částice popsané nekomutujícími operátory a nelze je proto určit zároveň s libovolnou přesností (viz princip neurčitosti). Měření těchto veličin je nekomutativní, což znamená, že záleží na tom, zda měříme první polohu či hybnost.

S pojmem komutativity úzce souvisí tzv. komutátor, který definujeme nad libovolným okruhem R {\displaystyle R} ve tvaru

[ x , y ] = x y y x {\displaystyle [x,y]=xy-yx} .

Z definice komutátoru je zřejmé, že dva prvky spolu komutují, jestliže je jejich komutátor nulový, tudíž lze hrubě říci, že komutátor v určitém smyslu "měří" míru nekomutativity.

Komutátor je zajímavý především z toho důvodu, že libovolná asociativní algebra vzhledem ke komutátoru tvoří Lieovu algebru, přičemž každou Lieovu algebru L {\displaystyle L} lze vnořit do nějaké asociativní algebry, s čímž souvisí univerzální obalová algebra U ( L ) {\displaystyle U(L)} .

Odkazy

Související články

Externí odkazy