Koliba

Koliba je stavba související s „karpatským salašnictvím“. V Beskydech kurlok je název stavby nalézající se v salaši, která slouží jako sezónní obydlí pastýřů a jako prostor, v němž jsou jimi zpracovávány mléčné produkty a uchovávány předměty denní potřeby. Jde o dům bez komínu, s otevřeným ohništěm, z něhož kouř vychází přímo mezerami mezi trámy srubu a spárami ve střeše. Na území někdejšího Československa byly koliby rozšířené v karpatské části (Beskydy, Javorníky, Vsetínské vrchy, Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy, Bílé Karpaty). Koliby v nejpůvodnější podobě se v Česku nedochovaly, dnes jsou nesprávně tímto jménem nazývány stylové restaurace.

Historie

Nejstarší doklady o existenci koliby na území českých zemí pocházejí ze 17. století.

Stavba

Mezi kolibami převládají koliby roubené, později se stavěly i koliby prkenné, jež byly skládací a daly se přenášet. Bývají buď jednoprostorové nebo dvouprostorové. Přední, vstupní část se nazývá „koliba“, zadní „komárnik“ či „komora“. V „kolibě“ bývá otevřené ohniště („vatra“), na němž bývá připravována strava a zpracovávány mléčné výrobky (sýr). Obvykle se zde nacházejí i lavice na spaní. Zadní část poté slouží jako překladiště hotových mléčných produktů a nástrojů k jejich výrobě. Bývá zde i police na sušení sýra („podišiar“). Koliba byla jednoduchá stavba z podřadného materiálu. Koliba = sezónní stavba, byla využívána zejména v období od 24. dubna do 28. září. Období mezi těmito daty se nazývá pastevní sezónou.

Typy kolib

Mimo stabilních kolib existují i ty, které jde přepravovat z místa na místo (na kolech, saních nebo nosítkách). Jako koliby pak bývají někdy označovány i jiné sezónní přístřešky (např. dřevorubců apod.)

Reference

• Václav Frolec, Josef Vařeka: Encyklopedie Lidová architektura, Státní nakladatelství lidové architektury, Praha 1983, str. 93

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.