Hemihydrát síranu vápenatého

Hemihydrát síranu vápenatého CaSO4 · ½ H2O je za běžných podmínek pevná mikrokrystalická látka bílé barvy. Nejznámější formou jejího výskytu je sádra, uměle vyráběný materiál širokého použití. V přírodě se vyskytuje jako minerál bassanit.

Sádra

Výroba: 2 CaSO4 · 2H2O → 2 CaSO4 · ½ H2O + 3 H2O

Hydratace: 2 CaSO4 · ½ H2O + 3 H2O → 2 CaSO4 · 2H2O

Sádra se vyrábí tepelným rozkladem sádrovce takzvaným vařákovým způsobem při 130–150 °C. Materiálem pro výrobu může být také odpad po odsíření spalin z tepelných elektráren (energetický sádrovec).

Po smíšení s vodou dochází k opětné hydrataci a vzniká zářivě bílá, případně šedá, poměrně pevná a tvrdá hmota s pevností v tlaku 5 MPa za 2 dny a po totálním vysušení za 7 dní 10 MPa. Má všestranné využití ve stavebnictví, při drobných opravách v domácnosti, na instalatérské práce, opravy omítek, při výrobě kopií různých předmětů (zubní lékařství) atd.

V sochařství se sádra užívá jako materiál ke zhotovení negativního odlitku sochy modelované v sochařské hlíně[1], méně jako materiál pro přímou modelaci, obvykle na kovové kostře. Výsledný pozitivní odlitek buď přiznává bílou barvu sádry nebo se patinuje a barví. Sádrové odlitky se nehodí k trvalému umístění do exteriéru a slouží pouze jako mezistupeň k odlití sochy do bronzu. Štukatérská sádra slouží k odlévání a přípravě štuku a zhotovují se z ní drobné dekorace pro fasády domů.

Pro stavební účely se ze sádry vyrábí sádrokarton a sádrovice, což je sádrová příčka.

Podle podmínek při výrobě sádry a přísad při jejím tuhnutí, které trvá asi 1–2 minuty, lze docílit celé škály výsledných produktů s různou tvrdostí, rychlostí tuhnutí, barvou apod.

Sádra byla známá jako vynikající stavební materiál již Římanům. Přišli na to, že ji lze získat žíháním sádrovce při pouhých 300 °C.

Existují tři základní druhy sádry:

Druh Počátek tuhnutí za Doba tuhnutí změna objemu
1. A – rychle tuhnoucí 2 min 15 min +1 %
2. B – normálně tuhnoucí 6 min 30 min +1 %
3. C – pomalu tuhnoucí 20 min 90 min +2 %

Pro snížení roztažnosti sádry se využívá vápenná voda, ale roztažnost nelze úplně odstranit. Rychlost tuhnutí také ovlivňuje teplota, kyselost a zásaditost vody.

Přírodní výskyt

V přírodě se hemihydrát síranu vápenatého vyskytuje jako minerál bassanit, nejčastěji ve formě mikroskopických jehličkovitých průhledných krystalů, takže makroskopicky se jeví jako bílý a má i bílý vryp. Hustota je 2,7 g/cm³. Ve vlhké atmosféře hydratuje na sádrovec.

Odkazy

Reference

  1. O. J. Blažíček, J. Kropáček, Slovník pojmů z dějin umění: Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malířství a užitého umění, Odeon, Praha 1991

Literatura

  • Archivovaná kopie. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-16. ISBN 978-80-260-4972-2.  Archivováno 16. 10. 2013 na Wayback Machine.

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo sádra ve Wikislovníku
  • Bassanit na webu mindat.org (anglicky)
  • Bassanit na webu Webmineral (anglicky)
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Anorganické soli vápenaté
Halogenidy a pseudohalogenidy
Fluorid vápenatý (CaF2) • Bromid vápenatý (CaBr2) • Chlorid vápenatý (CaCl2) • Jodid vápenatý (CaI2) • Kyanid vápenatý (Ca(CN)2) • Kyanamid vápenatý (CaNCN) • Thiokyanatan vápenatý (Ca(SCN)2)
Soli kyslíkatých kyselin

(neuvedeny soli
se záměnou kyslíku za jiný prvek,

složené a „zásadité“)
Chlornan vápenatý (Ca(OCl)2) • Chlorečnan vápenatý (Ca(ClO3)2) • Chloristan vápenatý (Ca(ClO4)2) • Bromičnan vápenatý (Ca(BrO3)2) • Jodičnan vápenatý (Ca(IO3)2) • Jodistan vápenatý (Ca(IO4)2) • Siřičitan vápenatý (CaSO3) • Hydrogensiřičitan vápenatý (Ca(HSO3)2) • Síran vápenatý (CaSO4) • Selenan vápenatý (CaSeO4) • Telluričitan vápenatý (CaTeO3) • Teluran vápenatý (CaTeO4) • Dusitan vápenatý (Ca(NO2)2) • Dusičnan vápenatý (Ca(NO3)2) • Fosfornan vápenatý (Ca(PO2H2)2) • Hydrogenfosforitan vápenatý (CaHPO3) • Dihydrogenfosforečnan vápenatý (Ca(H2PO4)2) • Hydrogenfosforečnan vápenatý (CaHPO4) • Fosforečnan vápenatý (Ca3(PO4)2) • Difosforečnan vápenatý (Ca2P2O7) • Arsenitan vápenatý (Ca(AsO2)2) • Arseničnan vápenatý (Ca3(AsO4)2) • Hydrogenuhličitan vápenatý (Ca(HCO3)2) • Uhličitan vápenatý (CaCO3) • Šťavelan vápenatý (Ca(CO2)2) • Křemičitan vápenatý (Ca2SiO4) • Boritan vápenatý (Ca3(BO3)2) • Manganistan vápenatý (Ca(MnO4)2) • Chroman vápenatý (CaCrO4) • Dichroman vápenatý (CaCr2O7) • Molybdenan vápenatý (CaMoO4) • Wolframan vápenatý (CaWO4]) • Vanadičnan vápenatý (Ca(VO3)2) • Titaničitan vápenatý (CaTiO3) • Hlinitan monovápenatý (CaAl2O4) • Heptahlinitan dodekavápenatý
Soli tvořené záměnou vodíku
ze sloučenin typu prvekx – vodíky
Hydrid vápenatý (CaH2) • Hydroxid vápenatý (Ca(OH)2) • Oxid vápenatý (CaO) • Peroxid vápenatý (CaO2) • Hydrogensulfid vápenatý (Ca(SH)2) • Sulfid vápenatý (CaS) • Polysulfid vápenatý (CaSn) • Polonid vápenatý (CaPo) • Amid vápenatý (Ca(NH2)2) • Imid vápenatý (CaNH) • Nitrid vápenatý (Ca3N2) • Azid vápenatý (Ca(N3)2) • Fosfid vápenatý (Ca3P2)
Jiné
Thiosíran vápenatý (CaS2O3) • Karbid vápenatý (CaC2) • Hexaborid vápenatý (CaB6) • Monofosfid vápenatý (Ca2P2) • Disilicid vápenatý (CaSi2)