František Prášil

Ing. František Prášil
Narození11. září 1845
Domažlice Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. června 1917 (ve věku 71 let)
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povoláníkonstruktér, podnikatel a vynálezce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Prášil (11. září 1845 Domažlice – 9. června 1917 Praha-Bubeneč[1]) byl český inženýr, konstruktér kovových stavebních konstrukcí, pozdější podnikatel a spolumajitel mostárny Bratři Prášilové a spol. v Libni v Praze. Jeho návrhy ocelových struktur mostů a staveb se dočkaly desítek realizací, Prášil vytvořil plány pro stavbu pražských budov Petřínské rozhledny, Průmyslového paláce na Výstavišti Praha či Čechova mostu přes Vltavu.

Život

Narodil se v západočeských Domažlicích, kde vychodil základní školu. Následně nastoupil na domažlickou reálku, tu dokončil až v Praze. Vystudoval pražskou polytechniku. První pracovní zkušenosti získával při práci ve Vojtěšských hutích na Kladně, kde posléze pracoval přes 20 let a na závěr svého působení se zde stal vedoucím. Po požáru Národního divadla v roce 1881 navrhl železnou protipožární oponu, která se do znovuobnovené budovy nainstalovala (divadlo otevřeno roku 1883).

První Českomoravská

Roku 1886 vzniká v rámci kovovýrobního a strojírenského podniku První Českomoravská (ČKD) vlastní výrobna mostů, mostárna. František Prášil přijal místo vrchního inženýra. Ve spolupráci s Ing. Juliem Součkem navrhl během Zemské jubilejní výstavy v Praze roku 1891 konstrukční řešení Petřínské rozhledny podle návrhu architekta Vratislava Pasovského a také Průmyslového paláce na Výstavišti Praha podle Bedřicha Münzbergera.

Bratři Prášilové a spol.

Čechův most, vrcholné Prášilovo dílo (1907-1908)

Roku 1894 se František Prášil rozhodl ve své práci osamostatnit a spolu se svými příbuznými založil samostatnou mostárnu a továrnu na výrobu železných konstrukcí Bratři Prášilové a spol. v původním průmyslovém areálu v ČKD. František Prášil získal za svou kariéru celou řadu patentů, například za konstrukci nýtovacího stroje, konstrukci přenosného mostu nebo segmentovou konstrukci jezu. Firma pod jeho vedením patřila k předním výrobcům svého druhu v zemích Koruny České v tehdejším Rakousku-Uhersku. Mezi lety 19071908 vznikl v Praze Čechův most stavěný firmou Prášilů, jedná se o jediný obloukový železný most v Čechách. Roku 1907 byl za své zásluhy jmenován c. k. císařským radou.

Úmrtí

František Prášil zemřel 9. července 1917 v Praze ve věku 66 let. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově.

Po smrti

Mostárna Bratři Prášilové a spol. fungovala i po Prášilově smrti až do druhé světové války, po roce 1945 již obnovena nebyla. Budovu libeňské mostárny později využívala ČKD Lokomotivka.

Dílo

Stavby, které navrhoval či se na nich podílel František Prášil.

Galerie

  • Průmyslový palác, Praha (1891)
    Průmyslový palác, Praha (1891)
  • Petřínská rozhledna, Praha (1891)
    Petřínská rozhledna, Praha (1891)
  • Čechův most, Praha (1908)
    Čechův most, Praha (1908)
  • Štěpánský most
    Štěpánský most
  • Most přes Radbuzu v Horšovském Týně
    Most přes Radbuzu v Horšovském Týně

Odkazy

Reference

  1. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých v Bubenči, sign. BBČ Z22, s. 45

Literatura

  • KOLEKTIV AUTORŮ: Slovník osobností. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. IV díl. Praha: Libri, 2004, s. 377.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu František Prášil na Wikimedia Commons
  • Článek o F. Prášilovi a továrně (2007)
  • František Prášil v databázi Středočeské vědecké knihovny
  • Slavní nositelé jména Prášil
  • Poloha továrny Bři Prášilové
  • Vyšehradský železniční most Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.
Autoritní data Editovat na Wikidatech