Bučač

Bučač Бучач
Bučač, vpravo cirkev basiliánů
znak
Poloha
Souřadnice	49°3′45″ s. š., 25°23′9″ v. d.
Nadmořská výška	271 m n. m.
Časové pásmo	+2
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Ternopilská
Rajón	Čortkivský
Bučač
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	9,98 km²
Počet obyvatel	12 511
Hustota zalidnění	1 253,6 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.buchach.org.ua
Telefonní předvolba	3544
PSČ	48405
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bučač (ukrajinsky Бучач; polsky Buczacz; v jidiš בעטשאָטש‎ / Betšotš) je malé město na západní Ukrajině. Leží v Ternopilské oblasti na řece Strypa v historickém regionu Halič, 135 km jihovýchodně od Lvova a 55 km jihozápadně od oblastního města Ternopil. Žije zde zhruba 12 tisíc obyvatel.

Historie

První zmínka pochází z roku 1260.

V roku 1349 (téměř devadesát let poté) Halič dobyli Poláci. Na konci 14. století město poprvé přijalo magdeburské právo^[1].

V létě roku 1498 moldavský kníže Stefan III a jeho spojence – Turci dobyli město; pomsta za jejich předchozí neúspěchy bylo zničení města, zachycení jeho obyvatele. Roku 1515 město znovu přijalo magdeburské právo.

To bylo v době, kdy do této oblasti přicházelo velké množství přistěhovalců – Poláků, Židů a Arménů. Bučač se stal centrem místní židovské komunity.

V roce 1772 byla Halič anektována Rakouskem v rámci prvního dělení Polska. Bučač zůstal součástí Rakouska a jeho následovníků až do konce první světové války v roce 1918. Bučač byl pak krátce součástí nezávislé Západoukrajinské republiky před tím, než toto území obsadilo v roce 1923 Polsko. Během druhé světové války bylo území Haliče, včetně Bučače, anektováno Sovětským svazem a přičleněno k Ukrajině (viz pakt Molotov–Ribbentrop).

V roce 1941 bylo město přepadeno nacistickým Německem. Veškeré židovské obyvatelstvo bylo fakticky vyhlazeno během holocaustu. Po válce se město se vrátilo do náruče Sovětského svazu. Z města byli vyhnáni příslušníci polské komunity. Po pádu Sovětského svazu v roce 1991 se město Bučač stalo součástí nezávislé Ukrajiny.

Od roku 2007 se z iniciativy místní samosprávy ve městě nachází pomník hlavy Organizace ukrajinských nacionalistů Stepana Bandery^[2].

Současnost

Ve městě se dochovala monumentální barokní radnice z poloviny 18. století, kostel Povýšení svatého Kříže a monastýr (klášter) basiliánů a další památky; funguje zde také vlastivědné museum.

S oblastním Ternopilem a dalšími městy je město spojeno autobusovými linkami, vlak z Husjatyna a Čertkova sem zajíždí pouze jednou denně.

Školství

• zemědělský College
• Gymnázium
• Lyceum

Pamětihodnosti a turistické zajímavosti

• socha sv. Jana Nepomuckého (bolševiky zničena, dnes kopie)
• socha Panny Marie, (bolševiky zničena, dnes kopie)

Chrámy

• konkatedrála (cerkev)
• řeckokatolický chrám (cerkev) Ochrany Přesvaté Bohorodičky
• barokní katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie
• monastýr (klášter) basiliánů
• Chrám Povýšení svatého Kříže
• Chrám svatého Vladimíra (Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu)
• Chrám svatého Mikuláše (Ukrajinská autokefální pravoslavná církev)

Hotel

• Bučač^[3]
• Vizyt ("Návštěva")
• Mandry (vesnice Pidzamočok)

Hospodářství

• Vodní elektrárna

Doprava

• Železniční doprava
• Městská doprava

Osobnosti

• Emil Skamene genetik, imunolog
• Mykola Bevz, ukrajinský vědec, pedagog, Dr. architekti
• Volodymyr Hnatiuk, ukrajinský spisovatel, etnograf.
• Šmu'el Josef Agnon, izraelský spisovatel
• Volodymyr Kurylovyč, rakouský právník a politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, poslanec Říšské rady.
• Marjana Maksymjak, ukrajinská básnířka
• Bernard Meretyn, architekt německého původu
• Jan Jiří Pinsel, sochař a řezbář
• Mikołaj Bazyli Potocki, polsko-ukrajinský magnát, majitel města, mecenáš
• Ihor Pylaťjuk, ukrajinský hudebník (houslista), vědec, pedagog, rektor Lvovské konzervatoře
• Emanuel Ringelblum, polsko-židovský historik, politický aktivista a organizátor tajného archivu, pořízeného a ukrytého během druhé světové války ve varšavském ghettu.
• Bernard Stern, starosta města, poslanec Říšské rady, majitel pivovaru
• Simon Wiesenthal, židovský aktivista.
• Karel Vladislav Zap, český úředník, učitel, muzejník, vlastenec, spisovatel, historik a publicista, byl v mesté.^[4]

Partnerská města

• Kazimierza Wielka, Polsko

Foto

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bučač na Wikimedia Commons
• Bučač // Ukrajina – země k navštívení
• Bučač na serveru Rakouské národní knihovně
• 32. Historické městečko Bučač - radnice, XVIII. stol.
• Oficiální stránky (ukrajinsky)
• Památky Bučače na serveru «Замки та храми України» (ukrajinsky)
• Buchach // Encyclopedia of Ukraine. (anglicky)
• Rozcestník pro židovskou historii Bučače (anglicky)
• Buczacz In Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich. Warszawa : Filip Sulimierski i Władysław Walewski, 1880. T. I : Aa — Dereneczna. S. 433—437. (polsky)
• Buczacz, miasto In Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich. Warszawa : Filip Sulimierski i Władysław Walewski, 1900. T. XV, cz. 1 : Abablewo — Januszowo. S. 254. (polsky)

Ternopilská oblast
Rajóny	Čortkivský • Kremenecký • Ternopilský
Města	Berežany • Borščiv • Bučač • Čortkiv • Chorostkiv • Kopyčynci • Kremenec • Lanivci • Monastyryska • Pidhajci • Počajiv • Skalat • Šumsk • Terebovlja • Ternopil • Zališčyky • Zbaraž • Zborov
Sídla městského typu	Družba • Hrymajliv • Husjatyn • Koropec • Kozliv • Kozova • Melnycja-Podilska • Mykulynci • Pidvoločysk • Skala-Podilska • Tovste • Velyka Berezovycja • Velyki Birky • Vyšnivec • Zalizci • Zavodske • Zolotyj Potik
Bývalé rajóny	Berežanský • Borščivský • Husjatynský • Kozovský • Lanivecký • Monastyryský • Pidvoločyský • Pidhajecký • Šumský • Terebovelský • Zališčycký • Zbaražský • Zborovský