Bedřich Procházka

Další významy jsou uvedeny na stránce Bedřich Procházka (rozcestník).

Bedřich Procházka
Bedřich Procházka
Narození	4. července 1855 Rakovník Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	3. ledna 1934 (ve věku 78 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	matematik, pedagog a učitel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Procházka (4. července 1855 Rakovník^[1] – 3. ledna 1934 Praha^[2]) byl český matematik a rektor ČVUT.

Život

Narodil se v rodině rakovnického učitele Františka Procházky a jeho manželky Barbory, rozené Neumanové.^[1] Středoškolské vzdělání získal Bedřich Procházka na reálce v Rakovníku. Od roku 1872 studoval tři roky odbor vodního a silničního stavitelství na české technice a poté na německé technice v Praze (1875–1876). V roce 1876 se stal asistentem při stolici deskriptivní geometrie na německé technice, o rok později se vrátil na techniku českou. Česká technika se mu stala působištěm na 7 let, z nichž poslední 4 roky a dva roky poté, co z techniky odešel, zastupoval profesora Františka Tilšera. Během tohoto období, kdy byl asistentem, vykonal zkoušku učitelské způsobilosti z matematiky a deskriptivní geometrie (1879). V dalších letech svůj pedagogický talent uplatňoval zejména na středních školách. Vzhledem k nedostatku trvalých učitelských míst jich vystřídal v Praze několik. V roce 1884 se habilitoval na české technice v Praze z „nauky o geometrálném osvětlení“. Svou habilitaci v roce 1895 rozšířil na geometrii kinematickou.

Ani titul soukromého docenta mu nezajistil místo na žádné z vysokých škol, a tak roku 1887 odešel Bedřich Procházka do Chrudimi, kde se stal suplentem na střední škole. V roce 1890 si rozšířil aprobaci ještě na fyziku. Skutečný učitelem se stal v roce 1891, kdy byl přidělen na reálku do Pardubic a v roce 1893 byl jmenován profesorem na české reálce v Praze-Karlíně. Od téhož roku byl také pověřen suplováním přednášek za profesora Tilšera, na jehož místo byl až po třech letech jmenován K. Pelz. V roce 1897 byl Bedřich Procházka odvolán z Prahy a byl jmenován ředitelem nově založené reálky v Náchodě, kde působil do roku 1904.

V roce 1904 se odchodem profesora deskriptivní geometrie J. Sobotky do Prahy uvolnila na české technice v Brně profesura, na kterou byl Bedřich Procházka záhy jmenován. Ve školním roce 1907–1908 byl na tomto ústavu zvolen děkanem pro odbor strojního inženýrství. Po čtyřech letech (1908) odešel na českou techniku do Prahy, kde byl hned pro následující školní rok (1909–1910) zvolen rektorem. V letech 1913–1914 vykonával funkci děkana za odbor strojního inženýrství a 1916–1917 vedl obecné oddělení. Do penze odešel Bedřich Procházka v roce 1925.

Zemřel 3. ledna 1934 v Praze a byl pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.

Rodinný život

Byl ženat se Zdeňkou, rozenou Štolbovou (1870–??).^[3]

Členství v odborných spolcích

Bedřich Procházka byl členem Královské české společnosti nauk, dopisujícím členem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků.

Dílo

Procházkovy odborné práce se týkají zejména kinematické geometrie, stereografického promítání, perspektivního promítání a fotogrammetrie. Je autorem šestisvazkového díla Vybrané stati z deskriptivní geometrie a společně s Vincencem Jarolímkem učebnice Deskriptivní geometrie pro vysoké školy technické.

Ocenění

V roce 1925 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (Dr.h.c.) Českého vysokého učení technického v Praze.^[4]

Odkazy

Reference

Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma.

↑ ^a ^b Farnost Rakovník. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2015-01-18]. Dostupné online.
↑ Prof. dr. Bedřich Procházka zemřel. Lidové noviny. 9. 1. 1934, s. 5. Dostupné online.
↑ Soupis pražských obyvatel: Procházka Bedřich, 1855 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2019-02-06]. Dostupné online.
↑ Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze [online]. České vysoké učení technické v Praze [cit. 2013-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-11-2011.

Literatura

Hrůza, B.: Bedřich Procházka. Události na VUT v Brně. (9) 1999, č. 4, str. 20.
Bydžovský, B.: Bedřich Procházka. Praha 1934.
K šedesátým narozeninám řádného profesora české techniky p. dv. rady B. Procházky. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 44 (1915), str. 453–454.
Kounovský, J.: Profesor Bedřich Procházka sedmdesátníkem. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 55 (1925), str. 1–10.
Urban, A.: Významní rakovničtí deskriptivní geometři. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 7 (1962), str. 285–290.
Košťál, R.: Vznik a vývoj pobočky JČMF v Brně. Jednota československých matematiků a fyziků. Praha. 1968.
Balada, F., Koutský, K., Rádl, J.: Kalendář českých matematiků. Matematika ve škole. 3 (1952–53).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Procházka na Wikimedia Commons
Autor Bedřich Procházka ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich Procházka

Rektoři ČVUT

Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–

České vysoké učení technické v Praze