Baroda

Stát Baroda ←  1721–1949  → vlajka znak
Geografie Baroda (žlutě) v roce 1901
Hlavní město	Baroda
Rozloha	20 976 km² (rok 1921)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 126 522 (rok 1921)
Národnostní složení	Indové, Pársové
Jazyky	gudžarátština, hindština
Náboženství	hinduistické (státní), islámské, džinistické, křesťanské, pársistické
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Vznik	1721
Zánik	1949 (součást Dominia Indie
Státní útvary a území
Předcházející Maráthská říše Následující Dominium Indie

Baroda byl významný knížecí stát v Britské Indii, na sever od Bombaje. Jeho území bylo rozděleno do několika menších enkláv, které měly dohromady rozlohu 21 048 km². Stát se dělil na čtyři distrikty (Kádi, Baroda, Nasvári a Amreli) a ty pak na jednotlivé okresy. Zanikl v roce 1949, kdy se stal součástí dominia Indie.

Geografie

Tvořila ho převážně úrodná nížina, kterou protékaly řeky Máhí, Narmada a Táptí.

Hlavním městem státu byla Baroda (dnes Vádódara) s 94 712 obyvateli (1921). Ve městě se nacházel velký palác Gáekvárů, centrální tržiště, aréna pro zápasy zvířat a zvěřinec, střední škola, nemocnice, státní knihovna, ústřední vězení a pochopitelně státní úřady, železniční stanice a množství chrámů.

Historie

Vládnoucí dynastie Gáekvárů byla u moci od roku 1720, kdy po rozpadu Mughalské říše, tak jako jinde, získal místní maráthský vůdce velký vliv a osamostatnil se. V roce 1780 byla uzavřena první z několika smluv s Brity, kteří uznali knížectví v jeho hranicích a zabezpečovali jeho ochranu, za což se barodský vládce zavazoval vydržovat pro policejní jednotky 3 000 mužů jezdectva.

Obyvatelstvo a náboženství

Roku 1921 měla Baroda 2 126 522 obyvatel, živících se hlavně zemědělstvím. Z toho hinduisté tvořili 89,8 %, muslimové 8 %, džinisté 2,1 % a ostatní náboženství (křesťané, Pársové) 0,1 %.

Státní symboly

První barodská vlajka byla tvořena listem barvy šafránu.^[1] Mezi lety 1874–1936 byla užívána vlajka, kterou státu udělila britská královna Viktorie. V roce 1936 se vlajka změnila.^[2]

• 
  Barodská první vlajka
• 
  Barodská vlajka (1874–1936)
• 
  Barodská vlajka (1936–1949)

Ekonomika

Pěstovaly se zde hlavně obilí (proso, pšenice a rýže), bavlna, tabák, mák (výroba opia), cukrová třtina a olejniny. Na jihozápadě byl rozšířen chov koní.

Baroda byla prvním z domorodých států, který začal na svém území budovat železnici (rok 1875) a její hustota byla největší ze všech knížecích států. Roku 1921 bylo na území státu asi 1900 km drah, problémy ovšem způsobovaly tři rozdílné rozchody kol (široký indický, evropský a úzký). Na poměry knížecích států byla na dobré úrovni i silniční síť.

Armáda

Armádu tvořilo cca 3 000 mužů pravidelného a cca 6 250 mužů nepravidelného vojska, se 42 děly.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Baroda na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Baroda v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.