Bílské vojvodství

Bílské vojvodství (polsky Województwo bielskie) bylo mezi lety 1975 až 1998 jedno ze 49 polských vojvodství se sídlem v Bílsku-Bělé.

Zahrnovalo většinu polské části Těšínského Slezska (kromě gminy Žibřidovice a gminy Čechovice-Dědice) a jihozápadní Malopolsko, tedy území dnešních okresů Bílsko-Bělá (bez dvou gmin), Osvětim (bez jedné gminy), Sucha Beskidzka (bez dvou gmin), Těšín (bez jedné gminy), Wadowice (celý), Żywiec (celý) a městského okresu Bílsko-Bělá. Sousedilo s vojvodstvími Katovickým na severu, Krakovským na severovýchodě a Novosadeckým na východě, a také ze západu a z jihu s Československem, respektive později s Českou republikou (Severomoravský kraj), a Slovenskem (Žilinský kraj).

Roku 1998 bylo jeho území rozděleno mezi Slezské (Bílsko-Bělá, Těšín, Żywiec) a Malopolské vojvodství (Osvětim, Sucha Beskidzka, Wadowice).

Na území Bílského vojvodství se nacházelo 18 měst a 59 gmin. S rozlohou 3 704 km² bylo třetím nejmenším polským vojvodstvím (po tzv. městských vojvodstvích, Krakovským a Lodžským), podle počtu obyvatel – 927 500 ke konci roku 1998 – však třináctým největším.

Seznam měst:

Bílsko-Bělá – 180 300
Osvětim – 43 900
Těšín – 37 600
Żywiec – 32 400
Andrychów – 23 000
Wadowice – 19 500
Kęty – 19 500
Ustroň – 15 900
Skočov – 15 800
Visla – 11 800
Sucha Beskidzka – 9 900
Chełmek – 9 400
Maków Podhalański – 5 900
Szczyrk – 5 600
Kalwaria Zebrzydowska – 4 500
Zátor – 3 600
Strumeň – 3 400
Wilamowice – 2 800

Počet obyvatel k 31. 12. 1998

Bílské vojvodství patřilo k nejvyspělejším oblastem tehdejšího Polska, například míra nezaměstnanosti na úrovni 9,1 % byla v roce 1998 čtvrtá nejnižší v zemi. Ekonomika se opírala o dva pilíře: průmysl – textilní závody v Bílsku-Bělé, automobilka FSM v Bílsku-Bělé, chemické závody v Osvětimi, pivovar Żywiec, továrna na motory Andoria v Andrychowě, obuvnické závody v Chełmeku (původně baťovský satelit) a řada dalších – a turistiku – Slezské, Malé a Żywiecké Beskydy včetně Babié hory, lázně Ustroň, koncentrační tábor Auschwitz, poutní komplex Kalwaria Zebrzydowska.

V rámci Bílského vojvodství byla spojena kulturně a historicky odlišná území, která od středověku nepatřila nikdy s výjimkou hitlerovské okupace k jednomu správnímu celku. Pro jednoduché označení celé oblasti jakožto jednoho regionu byl po dobu existence vojvodství propagován výraz Podbeskidzie (Podbeskydí), který se ujal především mezi obyvateli Bílska-Bělé a v bývalém hlavním městě je pořád ještě často používán.

Externí odkazy

Statistická ročenka Bílského vojvodství 1998
Určení hranic vojvodství Archivováno 8. 6. 2012 na Wayback Machine.

Administrativní dělení Polska v letech 1975–1998

Vojvodství	bialskopodlaské • bělostocké • bílské • bydhošťské • chełmské • ciechanówské • čenstochovské • elbląské • gdaňské • gorzówské • jeleniogórské • kaliské • katovické • kielecké • koninské • koszalinské • (městské) krakovské • krośnieńské • lehnické • leszczyńské • lublinské • łomżyńské • (městské) lodžské • nowosądecké • olsztynské • opolské • ostrołęcké • pilské • piotrkówské • płocké • poznaňské • przemyské • radomské • rzeszówské • siedlecké • sieradzké • skierniewické • słupské • suwalské • štětínské • tarnobrzeské • tarnówské • toruňské • wałbrzyské • (městské) varšavské • włocławské • vratislavské • zamojské • zielonogórské

Administrativní dělení Polska v letech 1975–1998

Vojvodství

bialskopodlaské • bělostocké • bílské • bydhošťské • chełmské • ciechanówské • čenstochovské • elbląské • gdaňské • gorzówské • jeleniogórské • kaliské • katovické • kielecké • koninské • koszalinské • (městské) krakovské • krośnieńské • lehnické • leszczyńské • lublinské • łomżyńské • (městské) lodžské • nowosądecké • olsztynské • opolské • ostrołęcké • pilské • piotrkówské • płocké • poznaňské • przemyské • radomské • rzeszówské • siedlecké • sieradzké • skierniewické • słupské • suwalské • štětínské • tarnobrzeské • tarnówské • toruňské • wałbrzyské • (městské) varšavské • włocławské • vratislavské • zamojské • zielonogórské