Andrej Sirácky

Andrej Sirácky
Narození9. prosince 1900
Bački Petrovac
Úmrtí29. září 1988 (ve věku 87 let)
Bratislava
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánísociolog, publicista, vysokoškolský učitel a filozof
ZaměstnavatelUniverzita Komenského v Bratislavě
Politická stranaKomunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Sirácky (9. prosinec 1900 Bački Petrovac, Vojvodina – 29. září 1988 Bratislava) byl slovenský sociolog, filozof, politolog a komunista pocházející z Vojvodiny.

Život

Po maturitě na gymnáziu ve Vrbasi v roce 1921 se přihlásil ke studiu filozofie na Karlově univerzitě v Praze, které ukončil získáním doktorátu v roce 1926. Během studia v Praze se seznámil se slovenskými levicovými intelektuály a studenty a působil jako člen skupiny DAV. Po ukončení studia se vrátil domů do Petrovce ve Vojvodině, kde učil s přestávkou na slovenském gymnáziu až do roku 1948 (během II. svět. války byl vězněn v Budapešti a po propuštění zde krátce působil jako redaktor časopisu Slovenská jednota). V srpnu 1948 se přestěhoval na Slovensko, kde začal působit na Univerzitě Komenského (v r. 1953-1955 byl jejím rektorem) a ve Slovenské akademii věd (v letech 1955-1961 byl předsedou SAV). Získal postupně akademické tituly docent a profesor a vědecké akademik SAV, DrSc. a akademik ČSAV. Také byl v letech 1960 - 1964 členem předsednictva SNR a působil i ve funkcích v KSS (členem ÚV KSS byl v letech 1971 - 1976). V období politického uvolnění v Československu v roce 1968, známého jako pražské jaro, a v letech následujících zastával normalizační postoje a vystupoval proti tzv. pravicovému oportunizmu.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrej Sirácky na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ KOLLÁR, Karol. K filozofickej tvorbe Andreja Siráckého (1900-1988): In:Dejiny filozofie na Slovensku v XX. storočí. Bratislava: Infopress, 1998. ISBN 80-85402-32-7. S. 304–313. 

Literatura

  • Kolektiv. Antologie z dějin českého a slovenského filozofického myšlení: od roku 1848 do roku 1948. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989. 808 s. ISBN 80-205-0029-4. Kapitola „Andrej Sirácky", s. 781–790. 
  • SIVIČEKOVÁ, Jana. Kto bol Andrej Sirácky?. Slovo [online]. 2014-12-10 [cit. 2019-08-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Andrej Sirácky
  • Andrej Sirácky na webu Masarykovy univerzity
Rektoři Univerzity Komenského v Bratislavě

Kristián Hynek 1919–1921 • Augustín Ráth 1921–1922 • Josef Hanuš 1922–1923 • Stanislav Kostlivý 1923–1924 • Karel Laštovka 1924–1925 • Miloš Weingart 1925–1926 • Otakar Sommer 1926–1927 • Jiří Brdlík 1927–1928 • Albert Pražák 1928–1929 • Kristián Hynek 1929–1930 • Albert Milota 1930–1931 • Dobroslav Orel 1931–1932 • Viktor Reinsberg 1932–1933 • Bohuš Tomsa 1933–1934 • Antonín Kolář 1934–1935 • Bohuslav Polák 1935–1936 • Vratislav Bušek 1936–1937 • Václav Chaloupecký 1937–1938 • Ján Lukeš 1938–1939 • Alojz Ján Chura 1939 • Michal Šeliga 1939 • Vojtech Tuka 1939–1942 • Emanuel Filo 1942–1944 • František Valentin 1944–1945 • Daniel Rapant 1945 • Anton Štefánek 1945–1946 • Karel Kizlink 1946–1947 • František Nábělek 1947–1948 • Anton Gala 1948–1949 • Karol Rebro 1949–1950 • Igor Hrušovský 1950–1953 • Andrej Sirácky 1953–1956 • Július Šefránek 1956–1959 • Michal Topoľský 1959–1962 • Vojtech Filkorn 1962–1966 • Bohuslav Cambel 1966–1969 • Emil Huraj 1969–1976 • Ján Kvasnička 1976–1985 • Ladislav Melioris 1985–1989 • Miroslav Kusý 1990–1991 • Juraj Švec 1991–1997 • Ferdinand Devínsky 1997–2003 • František Gahér 2003–2011 • Karol Mičieta 2011–

Univerzita Komenského v Bratislavě
Autoritní data Editovat na Wikidatech